U příležitosti desátého výročí svatořečení sv. Louise a Zélie Martinových, rodičů sv. Terezie z Lisieux, zaslal papež Lev XIV. poselství biskupovi Brunovi Feilletovi z diecéze Séez ve Francii. V něm vyzdvihl tento manželský pár jako příklad pro dnešní křesťanské rodiny.
Svatí Louis a Zélie Martinovi jsou podle papeže vzorem manželského páru, který církev předkládá mladým lidem a rodinám v této zmatené době. Ve svém poselství ve francouzštině, zveřejněném v sobotu 18. října u příležitosti desátého výročí jejich svatořečení, papež napsal, že v dnešních neklidných časech jsou mladým lidem předkládány rozmanité modely vztahů – často pomíjivé, individualistické a sobecké, které přinášejí zklamání a hořkost. Rodina, jak ji zamýšlel Stvořitel, se tak může jevit jako zastaralá a nezajímavá. Louis a Zélie Martinovi však podle papeže dokazují, že tomu tak není. Byli hluboce šťastní, když zasvětili svůj život Bohu, šířili víru a s radostí sledovali, jak jejich dcery rostou a vzkvétají v Boží přítomnosti.
Poselství, podepsané 1. října – na svátek sv. Terezie z Lisieux – bylo adresováno biskupovi Feilletovi z diecéze Séez, v jejíž oblasti leží Alençon, rodné město rodiny Martinových. Louis a Zélie, které v roce 2015 kanonizoval papež František, byli prvním manželským párem prohlášeným za svaté společně. Papež vyjádřil přání, aby toto výročí přispělo k většímu povědomí o životě a odkazu tohoto mimořádného páru a pomohlo rodinám – tak drahým Božímu srdci, ale často i zkoušeným – najít v Martinových oporu a milost pro další cestu. Svatí Louis a Zélie Martinovi jsou podle papeže zářivým a inspirativním příkladem, který církev nabízí mladým lidem, kteří se – možná s obavami – chtějí vydat na dobrodružství manželství.
Rodiče sv. Terezie z Lisieux jsou pro něj vzorem vzájemné věrnosti a pozornosti, vytrvalosti ve víře, křesťanské výchovy dětí, štědrosti v charitě i důvěry v dobách zkoušek. Tento příkladný pár podle papeže svědčí o nevýslovném štěstí a hluboké radosti, kterou Bůh uděluje těm, kdo se rozhodli pro život věrnosti. Papež také připomněl některé prvky každodenního života Martinových – nedělní setkávání u stolu po mši, sdílení radostí i starostí, společné chvíle modlitby a rodinné události, které tvořily přirozený rytmus jejich života. Zdůraznil, že jejich síla spočívala i v tom, že dokázali zůstat sjednoceni v dobách zkoušek, nesli Kristův kříž a žili s nadějí, že se jednoho dne znovu setkají ve slávě nebes. Papež Lev XIV. připomněl, že Louis a Zélie neusilovali o svatost únikem ze světa, ale naopak jejím žitím uprostřed každodenních povinností. Jak zdůraznil s odkazem na papeže Františka, patří k velkému zástupu svatých „všedního dne“.
Poutníci, kteří navštíví Alençon u příležitosti výročí jejich kanonizace, podle papeže lépe pochopí prostředí, v němž Martinovi žili – jejich nasazení pro druhé, farnost, práci, dobročinnost, přátelství i rodinný život. Zdánlivě obyčejný život této rodiny byl podle papeže naplněn mimořádnou Boží přítomností. „Bůh na prvním místě“ bylo motto, na němž stavěli celý svůj život. Jejich příběh ukazuje, že manželství je cestou ke svatosti a že mezi povoláními, ke kterým jsou muži a ženy voláni, patří právě manželství k nejvznešenějším a nejctnostnějším.
Na závěr papež Lev XIV. povzbuzuje manžele, aby vytrvali na cestě, kterou započali – i když je někdy obtížná a náročná, přesto je naplněna světlem. Připomíná jim, aby dávali Ježíše do středu svých rodin, činností a rozhodnutí, pomáhali svým dětem objevovat jeho bezmeznou lásku a něhu a učili je milovat ho tak, jak si zaslouží.
Zdroj: Vatican News – anglická sekce