V pondělí 1. prosince zahájil papež Lev XIV. další etapu své apoštolské cesty v Libanonu nejprve modlitbou u hrobu svatého Charbela v Annaye a následně setkáním s duchovenstvem na mariánském poutním místě v Harisse, kde Panně Marii – Královně Libanonu – věnoval zlatou růži, tradiční papežské vyznamenání.
Papež zahájil den poutí do kláštera sv. Marona v Annaye, vzdáleného přes 40 kilometrů od Bejrútu a ležícího ve výšce asi 1 200 metrů nad mořem. V jeskyni, kde jsou uloženy ostatky sv. Charbela Maklúfa, patrona Libanonu, se dlouze modlil za pokoj v zemi, jednotu církve a mír ve světě.
„Dnes chceme svěřit do péče svatého Charbela potřeby církve, Libanonu a celého světa,“ řekl Svatý otec. Připomněl, že mír se rodí pouze z obrácení srdce, a prosil, aby sv. Charbel „chránil Libanon a jeho lid, aby vždy kráčeli ve světle Kristově“. Zároveň zdůraznil, že sv. Charbel svým životem ticha, modlitby a chudoby „učí jednání, které jde proti proudu“, a právě proto tolik přitahuje: „je jako čerstvá a čistá voda, po které touží ten, kdo putuje pouští“.
Poté papež předal klášteru symbolickou lampu jako znamení modlitby a duchovní blízkosti. U hrobu světce – u něhož se podle tradice odehrávají tisíce zázračných uzdravení – znovu v tichu prosil zvláště za mír v Libanonu a na celém Blízkém východě. Celé poutní místo se v den jeho návštěvy zaplnilo tisícovkami lidí navzdory dešti a chladu; mnozí z nich – křesťané i muslimové – drželi v rukou uvítací transparenty.
Druhou zastávkou dne bylo mariánské poutní místo v Harisse, kde je uctívána Panna Maria, Královna Libanonu. Lev XIV. sem putoval přímo z Annaye a před sochu Matky Boží položil zlatou růži, papežský symbol důležitosti a hlubokého významu místa.
Ve své promluvě k biskupům, kněžím, řeholníkům, řeholnicím a pastoračním pracovníkům zdůraznil, že budování pokoje vyžaduje pevné kořeny v Bohu: „Pokoj lze budovat pouze tehdy, když je naše víra kotvou, která drží i v bouřích. Z těchto hlubokých kořenů roste milosrdná láska a vznikají skutky solidarity.“
Připomněl příklad sv. Charbela jako svědka naprosté důvěry v Boha. Vyzdvihl také význam vzdělávání, služby lidem v nouzi, doprovázení mládeže a přijetí migrantů a uprchlíků: „Každý má co dát a co přijmout. Láska roste tam, kde se sdílí – i mezi těmi, kdo přišli o všechno.“
Na závěr papež povzbudil libanonskou církev, aby i nadále byla místem jednoty, naděje a vzájemné podpory: „Ať je vaším každodenním krédem vůně Kristovy lásky – vůně, která zve všechny ke společnému stolu.“
Dnes ještě papeže čeká v 15 hodin ekumenické a mezináboženské setkání na Náměstí mučedníků v Bejrútu a od 16.45 setkání s mládeží v Bkerké.
Zdroj: Vatican News - italská sekce, redakčně upraveno