Papež v Mongolsku: Náboženství jsou potenciálem dobra ve službě společnosti

"Skutečnost, že jsme spolu na jednom místě, je sama o sobě vzkazem: Náboženské tradice ve své originalitě a pestrosti představují mimořádný potenciál pro dobro ve službách společnosti," zdůraznil papež František během ekumenického a mezináboženského setkání v Ulánbátaru v neděli 3. září. Dodal, že kdyby si vládci národů zvolili cestu setkávání a dialogu, jistě by zásadně přispěli k ukončení konfliktů ve světě.

Fotogalerie

5

"Kdo jiný než věřící je povolán k tomu, aby pracoval pro harmonii všech?" Položil řečnickou otázku papež František v rozhovoru s 11 zástupci různých náboženství, která jsou zastoupena v Mongolsku. 

Papež zdůraznil, že každý lidský život, a tím spíše každé náboženství, by se měl "měřit" na základě altruismu. "Ne abstraktního altruismu, ale konkrétního altruismu, který se projevuje v hledání druhého a velkorysé spolupráci s druhým."

Svatý otec v této souvislosti připomněl buddhistické přísloví: "Moudrý člověk se raduje z dávání a jen díky tomu se stává šťastným", ale také použil slova z modlitby svatého Františka: "Abychom rozsévali lásku tam, kde je nenávist; odpuštění tam, kde je zranění; jednotu tam, kde je rozkol".

"Náboženství jsou povolána k tomu, aby světu nabídla onu harmonii, kterou samotný technický pokrok nemůže poskytnout," zdůraznil papež.

Když Svatý otec hovořil o "dědictví moudrosti" v souvislosti s náboženstvími, které může Asie, a zejména Mongolsko, nabídnout, vyjmenoval deset aspektů: "Dobrý vztah k tradici, navzdory pokušení konzumu; úcta ke starším a předkům, jak moc dnes potřebujeme generační spojenectví mezi nimi a těmi nejmladšími! Dialog mezi prarodiči a vnoučaty. A pak péče o životní prostředí, náš společný domov, další potřeba, která je mimořádně aktuální."

Dále Svatý otec zmínil hodnotu ticha a vnitřního života, duchovní protilátku proti tolika neduhům dnešního světa; zdravý smysl pro přísnost; pohostinnost, schopnost odolávat lpění na věcech; solidaritu, která vychází z kultury lidského společenství; prostotu a existenciální pragmatismus, jehož cílem je vytrvat v hledání dobra jednotlivce i společenství.

Zdroj: Vatican News, polská sekce