Papež: Vesmír nám dává smysl pro proporce a odhaluje Boží velikost

Byly časy, kdy byla věda stavěna proti víře jako konkurenční zdroj pravdy. Dnes musíme společně usilovat o uznání, že objektivní pravda vůbec existuje – řekl Lev XIV. při audienci pro Nadaci Vatikánské astronomické observatoře. Zdůraznil, že hvězdná obloha je pokladnicí krásy pro všechny. Před její velikostí člověk získává smysl pro správné proporce a v jeho srdci se ozývá touha po Bohu.

Fotogalerie

3

Papež připomněl, že Lev XIII. obnovil činnost Vatikánské astronomické observatoře, „aby „všichni jasně viděli, že Církev a její pastýři nejsou proti pravdivé a seriózní vědě, ať už lidské, nebo božské, ale že ji přijímají, podporují a šíří s co největší oddaností“ (Ut Mysticam, 14. března 1891)“.

Víra a věda na obranu objektivní pravdy

Jak poznamenal Lev XIV., v té době byla věda stále častěji představována jako zdroj pravdy konkurující náboženství, a proto Církev pociťovala naléhavou potřebu čelit rostoucímu přesvědčení, že víra a věda jsou nepřátelé. „Dnes však,“ dodal Svatý otec, „čelí jak věda, tak náboženství jiné a možná zákeřnější hrozbě: těm, kteří popírají existenci objektivní pravdy vůbec.“

Hvězdná obloha – všeobecný zdroj radosti

Lev XIV. zdůraznil, že astronomie má v této misi zvláštní místo, protože každý se může kochat sluncem nebo hvězdnou oblohou. „Vzbuzuje to v nás jak obdiv, tak i blahodárný smysl pro proporce,“ řekl Svatý otec. – Kontemplace oblohy vybízí k tomu, abychom se na své strachy a neúspěchy dívali ve světle Boží velikosti. Noční nebe je pokladnicí krásy otevřenou všem – bohatým i chudým – a ve světě tak bolestně rozděleném zůstává jedním z posledních skutečně univerzálních zdrojů radosti.“

S odvoláním na Benedikta XVI. papež poznamenal, že i tento univerzální dar je dnes ohrožen. Naplnili jsme totiž oblohu umělým světlem, které nás oslepuje a brání nám vnímání světla, které nám dává Bůh.

V astronomii se projevuje touha po Bohu

Papež připomněl, že křesťanství je náboženstvím Vtělení. Jak učí Písmo svaté, Stvořitel se od samého počátku zjevoval skrze svá díla. Ba co víc, tak velmi miloval své stvoření, že poslal svého Syna, aby do něj sám vstoupil a vykoupil je. „Není tedy divu,“ řekl Lev XIV., „že lidé hluboké víry cítí pobídku zkoumat vesmír, jeho počátky a fungování. Touha po plnějším pochopení stvoření není ničím jiným než odrazem neukojené touhy po Bohu, která je přítomna v srdci každého člověka.“

Svatý otec poděkoval Nadaci za podporu, díky níž mohou vatikánští astronomové vést konstruktivní dialog se světem vědy a také organizovat kurzy pro studenty z celého světa.

Vatikánská observatoř

Ve své současné podobě existuje Vatikánská astronomická observatoř od roku 1891. Její činnost však navazuje na astronomická pozorování prováděná z rozhodnutí papežů již od 16. století. V roce 1933 bylo hlavní sídlo observatoře přesunuto do Castel Gandolfa. Od roku 1993 mají vatikánští astronomové k dispozici moderní dalekohled na hoře Mount Graham v Arizoně ve Spojených státech. Vyznačuje se vynikající optikou a polohou s výjimečnou kvalitou atmosféry. Před rokem prošel modernizací. Díky automatickému systému řízení jej lze ovládat na dálku přímo z Castel Gandolfa.

- jb -