Papež: Vzdělávejme k důstojnosti, spravedlnosti a důvěře ve světě poznamenaném válkou

Apoštolský list „Kreslit nové mapy naděje“, který papež Lev XIV. podepsal 27. října a zveřejnil u příležitosti 60. výročí koncilní deklarace o křesťanské výchově Gravissimum Educationis, navazuje na poselství Druhého vatikánského koncilu a rozvíjí je pro dnešní dobu. Dokument reaguje na současné vzdělávací krize vyvolané válkou, migrací, nerovností a chudobou.

Lev XIV. zdůrazňuje, že vzdělávací charismata nejsou neměnnými modely, ale živou odpovědí na potřeby každé epochy. Připomíná odkaz sv. Augustina i významné pedagogy, kteří se věnovali chudým a znevýhodněným – sv. Josefa Kalasanského, sv. Jana Boska či sv. Marcelina Champagnata. Ocenil také svědectví řeholnic a laiček, například Marie Montessori nebo sv. Alžběty Anny Seton, které otevřely cestu vzdělání dívkám, migrantům a potřebným.

Podle papeže je výchova vždy kolektivním úsilím, do něhož vstupují učitelé, studenti, rodiny, pastýři i celá společnost. Jako vzor připomíná myšlení sv. Johna Henryho Newmana, který byl nyní jmenován spolupatronem vzdělavatelů vedle sv. Tomáše Akvinského. Školy a univerzity mají být místem, kde se poznání spojuje se srdcem a schopností rozlišování. Učitelská profese je podle papeže povoláním ke službě, jež vyžaduje čas, důvěru, kompetenci a soucit.

Dokument varuje před redukováním vzdělávání na technické dovednosti nebo ekonomickou produktivitu. Vzdělávání má chránit lidskou důstojnost, vidět každého jako neopakovatelného člověka s tváří, příběhem a posláním. Papež zároveň vyzývá katolické školy, aby obnovovaly důvěru v době strachu a rozdělení, a podporovaly bratrství mezi národy. Vzdělání pro mír není podle něj pasivní, ale aktivní – učí smíření, spravedlnosti a solidaritě. Integralita výchovy má zahrnovat i rozměr sociální a environmentální spravedlnosti: když trpí země, trpí nejvíce chudí.

Lev XIV. také varuje před podřízením vzdělání logice trhu a finančních zájmů. Technologie mají obohacovat učení, nikoli oslabovat vztahy. Ani umělá inteligence nemůže nahradit lidskou tvořivost, empatii či schopnost učit se z chyb. Navazujíc na globální vzdělávací pakt papeže Františka dokument zdůrazňuje tři priority: pěstování vnitřního života, formování lidské digitální kultury a výchovu k míru a dialogu.

V závěru papež vybízí pedagogy, aby používali jazyk, který uzdravuje, a neztráceli odvahu čelit výzvám dneška s velkorysostí a otevřeností. Připomíná, že vzdělávání, které zapomene na chudé, ztrácí svou duši.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce