Papežovo poselství zasvěceným osobám: Přinášejte druhým Krista, nikoli sebe

V poselství k dnešnímu Světovému dni zasvěceného života František připomíná bohatství poslání zasvěcených osob a jejich charisma. Dokument byl přečten na začátku mše svaté v bazilice Panny Marie Větší v Římě.

Ani z Konžské demokratické republiky, kde pokračuje ve své 40. apoštolské cestě, neopomněl papež František u příležitosti Světového dne zasvěceného života vyslovit své myšlenky. Na začátku mše svaté, která se konala v římské bazilice Panny Marie Větší, přečetl kardinál João Braz de Aviz, prefekt Dikasteria pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života, papežův text, v němž připomněl téma dne: "Bratři a sestry pro poslání".

"Až ode mě uslyšíte toto poselství," píše se v něm, "budu na misii v Konžské demokratické republice a vím, že mě budou doprovázet vaše modlitby". František ujišťuje, že také on se modlí za zasvěcené osoby a jejich společenství. V Božím lidu, který je poslán přinášet evangelium všem lidem, máte vy, zasvěcené osoby, osobitou úlohu, vyplývající ze zvláštního daru, který jste obdrželi, píše papež:

Daru, který dává vašemu svědectví zvláštní charakter a hodnotu už tím, že jste zcela oddáni Bohu a jeho království v chudobě, čistotě a poslušnosti. Jestliže v církvi je každý člověk posláním, pak každý z vás je jako zasvěcená osoba tímto posláním s vlastní milostí.

Poslání a charisma

Papež František pak zdůraznil význam charismatu, které obohacuje zasvěcený život, "úžasnou rozmanitost", která buduje církev.

Všechna charismata jsou určena k misii, a to právě díky nevyčíslitelnému bohatství jejich rozmanitosti, aby církev mohla svědčit a hlásat evangelium všem a v každé situaci.

Římský biskup připomíná, že tento den je svátkem Setkání, a vybízí k životu v Kristově objetí. Zasvěcení mají přinášet "všem světlo jeho lásky: jeho světlo, nikoli naše!", zdůrazňuje papež.

Budovat bratrství

Arcibiskup José Rodríguez Carballo, sekretář Dikasteria pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života, ve své homilii při mši svaté vyzval k tomu, aby zasvěcený život byl prožíván "jedině v bratrství" ve vycházející církvi, a v misii, protože jen tak se stane "prorockou tváří" ve společnosti "poznamenané individualismem". Výzvou," říká Carballo, "je stát se budovateli bratrství, "aniž bychom upadli do pokušení redukovat je na vágní abstrakci nebo na uzavřenou a dusivou vizi křesťanské lásky". Proto mají zasvěcené osoby "utvářet bratrství bez hranic, zbaveni jakékoli touhy ovládat druhé", sjednocovat se s nejmenšími a snažit se žít v harmonii se všemi. Výzvou je prožívat "milost a radost z mystiky setkání" a být "světlem, které osvěcuje ty, kdo žijí v temnotách a ve stínech smrti, majákem pro ty, kdo žijí na širém moři, pochodní pro ty, kdo procházejí temnou nocí, a ranní hlídkou ohlašující návrat dne". Postavit Krista do středu je nejsilnější pozvání, protože zasvěcený život je setkání a schopnost "ukázat dnešním mužům a ženám krásu víry v Ježíše a jeho následování".