Pod pancířem tluče srdce: Švýcarská garda přijala 28 nových rekrutů

Osmadvacet mladých Švýcarů se v lesku ocelových kyrysů zavázalo k ochraně papeže Lva XIV. a jeho nástupců. Hlavním motivem středeční slavnosti 6. května, která navazuje na staletou tradici, však nebyl pouze vojenský ceremoniál, ale také hluboký smysl služby spojující v srdci církve historii s živou vírou.

Fotogalerie

4

Hlavní bod programu nastal v 17 hodin, kdy noví rekruti v historických uniformách „Gran Gala“ složili přísahu věrnosti papeži Lvu XIV. a jeho nástupcům, a to i za cenu vlastního života. Tato každoroční přísaha je připomínkou 6. května 1527, kdy 189 švýcarských gardistů bránilo papeže Klementa VII. proti přesile vojsk Karla V.

Kardinál Parolin: Služba jako životní pouto

Duchovní rozměr letošních oslav zdůraznil vatikánský státní sekretář, kardinál Pietro Parolin, při ranní mši svaté v bazilice svatého Petra. Ve své homilii se zamýšlel nad identitou gardisty prostřednictvím biblického obrazu vinné révy. „Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti (J 15,5). Pán nám ukazuje silné pouto, které nás s ním spojuje: je to životní pouto. Ratolest odseknutá od kmene totiž umírá a stává se zbytečnou,“ připomněl kardinál nastoupeným vojákům.

Kardinál Parolin rekrutům dále sdělil, že jejich náročná služba vyžaduje vnitřní „prořezávání“, které sice může být bolestivé, ale má osvobozující charakter. „Boží milost postupně obrušuje drápy našeho egoismu, a právě v tomto smyslu jsme osvobozováni od nás samotných, abychom mohli přijmout dobro dokonalé svobody,“ uvedl státní sekretář s odkazem na modlitbu švýcarského patrona svatého Mikuláše z Flüe.

Služba jako cesta k seberealizaci

Podobně hovořil i velitel sboru, plukovník Christoph Graf, který vyzdvihl, že v dnešní společnosti je pojem „sloužit“ často vnímán jako břemeno či překážka osobního rozvoje. „Nepatří snad k samotné podstatě lidské bytosti dát se do služeb druhých? Právě tím, že dáme své talenty k dispozici ostatním, můžeme plně realizovat sami sebe,“ zdůraznil velitel před zraky rodin švýcarských gardistů a oficiálních hostů.

Od Julia II. k moderní bezpečnosti

Historie Papežské švýcarské gardy se začala psát 22. ledna 1506, kdy do Říma dorazil první kontingent 150 vojáků na žádost papeže Julia II. Nejslavnějším a zároveň nejtragičtějším momentem dějin sboru zůstává zmíněné vyplenění Říma v roce 1527, kdy většina jednotky padla při obraně Svatého otce. Od té doby garda nepřetržitě doprovází dějiny papežství jako nejstarší kontinuálně činná armáda světa.

V současnosti je sbor pod vedením plukovníka Grafa moderní bezpečnostní jednotkou, která odpovídá za kontrolu přístupů do Vatikánu a Apoštolského paláce, zajištění pořádku během papežských ceremonií a ochranu kardinálského kolegia v době neobsazeného stolce. Členové sboru pocházejí ze všech jazykových regionů Švýcarska, přičemž letošní skupině dominují zástupci kantonů Valais, Ticino a Lucern.

Diplomatický rámec oslav

Slavnostní den podpořila svou přítomností také delegace Švýcarské konfederace vedená prezidentem Guyem Parmelinem. Ten byl dopoledne přijat papežem Lvem XIV. a následně jednal s vatikánskými představiteli. Během těchto rozhovorů byla oceněna „věrná a profesionální služba“ gardistů, která tvoří živý most mezi Švýcarskem a Svatým stolcem. Strany rovněž potvrdily vůli spolupracovat na mezinárodní úrovni při prosazování míru ve světě.