„Umělá inteligence může zásadně změnit způsoby vzdělávání, ale neměli bychom se toho bát,“ říká pro Vatican News P. prof. Dariusz Kowalczyk, nově jmenovaný prezident Collegia Maxima Papežské gregoriánské univerzity, v komentáři k encyklice Magnifica humanitas.
Když se Lev XIV. v encyklice Magnifica humanitas odvolává na obraz Nehemiáše, který obnovuje hradby Jeruzaléma, může nás napadnout něco o vysokých školách – místech, jimž byl svěřen zvláštní „úsek hradby“ v éře umělé inteligence. Papež přímo poukazuje na to, že „na poli univerzity“ se objevuje „velká výzva integrace poznání“ (č. 137), tedy propojování různých oborů poznání a způsobů ověřování faktů.
Encyklika nás přesvědčuje, že technika „je od samého počátku zapsána do našich dějin jako hluboce lidská činnost“ (č. 4). Vysoké školy, včetně církevních, by měly tuto větu vnímat jako výzvu k tvůrčímu využívání AI ve vědeckém výzkumu, při analýze pramenů a ve výuce. Nástroje AI mohou urychlit získávání poznatků, usnadnit mezioborovou spolupráci a rozšířit přístup k vědeckým zdrojům, a to i pro akademická prostředí, která byla dosud ekonomicky marginalizována. AI může zásadně změnit školství, a neměli bychom se toho bát.
Zároveň encyklika varuje před redukcí myšlení na algoritmus. S odvoláním na Platóna připomněl Lev XIV., že „nejhlubším věcem se člověk učí až po dlouhé době a velkém úsilí“ (č. 140). Úkolem vysokých škol je tedy chránit pomalost dozrávání myšlenek. Nejde o jakýsi konzervativní reflex, ale o obranu lidskosti. „Hygiena pozornosti“: takový rytmus života, který zahrnuje ticho, seriózní studium, četbu a uvážlivou výměnu myšlenek (č. 146) včetně „postu od AI“ (č. 140), je dnes součástí plnohodnotného akademického vzdělání, nejen v kněžském semináři.
Pro církevní vysoké školy otevírá encyklika významný prostor: teologie, filozofie a společenské vědy mohou společně vypracovat etická kritéria pro hodnocení systémů AI, kritéria založená na důstojnosti člověky, společném dobru a solidaritě. To jsou věci, s nimiž si čistě technické prostředí neporadí.
Encyklika Magnifica humanitas nepředkládá hotové odpovědi. Ptá se však: Jakým stavitelem chceš být? Chceš stavět Babylónskou věž nebo hradby Jeruzaléma? Tato otázka je adresována každému rektorovi, každému vysokoškolskému učiteli, každému studentovi.