Senioři jsou darem a požehnáním pro misijní poslání církve, řekl papež Lev XIV.

Papež Lev XIV. se setkal s účastníky Druhého mezinárodního kongresu o pastorační péči o seniory a vyzval církev, aby ve svém misijním poslání vytvořila prostor pro starší generaci. Kongres pořádá v Římě ve dnech 2.–4. října Dikasterium pro laiky, rodinu a život.

Ve svém projevu papež připomněl přání jeho předchůdce, papeže Františka, aby mezi mladými a staršími vzniklo spojenectví, v němž ti, kdo mají za sebou mnoho let a zkušeností, mohou doprovázet ty, kteří teprve začínají „velké dobrodružství života“.

Zároveň upozornil, že v dnešní společnosti se často objevuje napětí mezi generacemi. Senioři bývají obviňováni, že mladším berou pracovní příležitosti nebo že čerpají příliš mnoho prostředků, které by mohly sloužit mladým. Takové pohledy podle papeže vedou k vnímání dlouhověkosti jako „chyby“, ačkoli právě moderní medicína umožňuje lidem žít déle než kdykoli v minulosti.

„Senioři jsou darem, požehnáním, které je třeba přijímat. Delší život je pozitivní skutečností, znamením naděje naší doby po celém světě,“ řekl papež Lev XIV.

Zdůraznil, že odmítání starších lidí často pramení z neochoty přiznat, že člověk není nikdy zcela soběstačný – v každém věku má své hranice a potřeby. Právě křehkost stáří nám tuto pravdu nejvíce připomíná. „Mnozí ji však raději zakrývají nebo vytěsňují, aby nemuseli mít před očima obraz toho, čím se sami jednou nevyhnutelně stanou,“ dodal papež.

Papež upozornil, že právě senioři mladým připomínají, že spásu člověk nachází v uznání své potřeby Boha i druhých lidí. „Míra naší lidskosti nespočívá v tom, čeho dosáhneme, ale v naší schopnosti nechat se milovat a přijímat pomoc, když je to potřeba,“ zdůraznil.

Papež připustil, že stáří může člověka zastihnout nepřipraveného. Proto povzbudil seniory, aby se učili z Písma a života svatých, jak prožívat křesťanství bez podléhání malomyslnosti. Zároveň se obrátil i na ty, kdo o starší pečují, a zdůraznil význam takzvaných „mladých seniorů“ – lidí, kteří nedávno ukončili svou pracovní kariéru a nyní mají více času věnovat se farnosti, modlitbě či pastorační činnosti. „Je důležité najít pro ně vhodný jazyk a příležitosti,“ řekl papež. „Nemají být jen pasivními příjemci evangelizace, ale aktivními svědky, kteří spolu s námi hledají odpovědi na otázky života a evangelia.“

Papež také připomněl, že mnozí starší lidé se v mládí od víry vzdálili, nebo ji nikdy nepoznali. Církev má proto povinnost hlásat Kristovo poselství spásy bez ohledu na věk. „Tam, kde jsou starší lidé osamělí a opuštění, je třeba jim přinášet radostnou zvěst o Pánově něžnosti, aby s námi dokázali překonat temnotu osamělosti – velkého nepřítele stáří,“ zdůraznil.

Na závěr papež Lev XIV. vyzval pastorační pracovníky, aby pomáhali seniorům znovu objevovat smysl života a autentický vztah k Bohu. „Ať nikdo není opuštěn, ať se nikdo necítí zbytečný!“ naléhal. „I prostá modlitba, pronesená doma s vírou, přispívá k dobru Božího lidu a spojuje nás ve společném duchovním společenství.“

Zdroj: Vatican News – anglická sekce