Světový den nemocných: katolická církev je aktivní hráč v českém zdravotnictví

Světový den nemocných připadá v katolickém kalendáři na 11. února, na svátek Panny Marie Lurdské. Francouzské mariánské poutní místo Lourdes (Lurdy) je známé především jako cílová destinace pro ty, kdo hledají zdraví těla či duše, tak se logicky 11. únor stal dnem zvláštní pozornosti vůči nemocným a oficiálně ho ustanovil papež Jan Pavel II. v roce 1992.

„Světový den nemocných je mocnou připomínkou, abychom znovu objevili důležitou přítomnost trpících v křesťanském společenství a stále více hodnotili jejich cenný přínos. (…) Leží mi na srdci, abych se obrátil slovy opravdového ocenění na ty, kteří se prostě a v duchu služby dávají k dispozici nemocným a snaží se ulehčovat jejich bolesti, a, pokud je možné, zbavit je choroby díky pokrokům lékařského umění. Myslím zvláště na zdravotnické pracovníky, na lékaře, ošetřovatele, vědce a badatele, ale i na nemocniční kaplany a dobrovolníky. Je to velký skutek lásky starat se o toho, kdo trpí,” uvedl tento dnes již svatý papež při generální audienci v roce 2004.

Katolická církev a sociální a zdravotní služby

Katolická církev nabízí vedle duchovní péče širokou paletu péče o nemocné. Většinu sociálních a zdravotních služeb poskytuje skrze Charitu ČR, jejímž je zřizovatelem, dále prostřednictvím řeholních kongregací, které provozují nemocnice a domovy pro seniory. Jednotlivá biskupství zřizují dvě zdravotnické školy: Církevní střední zdravotnickou školu Jana Pavla II. v Praze a Střední zdravotnickou školu svaté Anežky České v Odrách, v Brně pak působí i Církevní střední zdravotnická škola, jejímž zřizovatelem je Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka.

Charita ČR je největším nestátním poskytovatelem zdravotních služeb v ČR. V roce 2024 měla 186 registrovaných zdravotnických zařízení, v nichž pracovalo 1 567 sester, které za rok 2024 ošetřily 98 164 pacientů. Domácí zdravotní péči v roce 2024 zajišťovalo 78 středisek. Pracovalo v nich 892 sester, které poskytly odbornou péči 55 422 pacientům v prostředí jejich domova. Její součástí je také domácí hospicová péče, ke které patří i doprovázení umírajících pacientů. Specializované týmy zdravotních sester pečovaly v rámci 48 středisek domácí zdravotní péče o 34 285 pacientů.

Služba mobilní specializované paliativní péče umožňuje lidem v terminálním stadiu nemoci setrvat až do konce života doma. V roce 2024 působilo v 17 týmech 116 odborných lékařů a 180 zdravotních sester. Společně se postarali o 2 631 pacientů se závažnými komplikacemi v nestabilním stavu a vykonaly u nich celkem 56 353 návštěv.

Nemocnice a hospicová péče

Charita Česká republika provozuje také 4 lůžkové hospice (Červený Kostelec, Rajhrad, Ostrava a Olomouc-Svatý Kopeček). Jejich kapacita je 140 lůžek. Za loňský rok se v nich 78 sester a 20 lékařů postaralo o 1 190 umírajících. Lůžkové hospice jsou úzce provázány jak s ambulantní péčí, tak s mobilní specializovanou paliativní péčí.

Další hospice fungují jako zapsané spolky s církevní vazbou a podporou, např. Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích, Hospic svatého Lazara v Plzni nebo Domov sv. Norberta na Svatém Kopečku v Olomouci. Jako obecně prospěšná společnost je zřizován Hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích či Hospic sv. Alžběty v Brně.

Ženské řeholní řády provozují Domov sv. Karla Boromejského v Praze – Řepích (Boromejky), Domov sv. Kříže v Kroměříži (Milosrdné sestry sv. Kříže) a Domov sv. Alžběty v Jablunkově (Alžbětinky). Tyto tři řeholní kongregace zřizují také církevní nemocnice v Praze:

• Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, známá též jako nemocnice pod Petřínem, má nejširší nabídku ambulantních a specializovaných pracovišť, včetně akutní péče či modernizovaného gastroenterologického centra.

• Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi poskytuje následnou lůžkovou péči s rozšířenou rehabilitací pro snadný návrat k běžnému životu a polikliniku se specializovanými ambulancemi. V historickém areálu nabízí léčebné metody s využitím nejmodernějších technologií (virtuální realita v rehabilitaci, umělá inteligence pro vyhodnocování medicínských dat).

• Nemocnice sv. Kříže Žižkov prošla po převzetí sestrami výraznou modernizací. Na lůžkových oddělení nabízí kromě následné a rehabilitační péče rovněž DIOP - intenzivní ošetřovatelskou péči pacientům s poruchou vědomí a závažným, nejčastěji neurologickým postižením.

Na Moravě jsou v řeholních rukou další dvě:

• Nemocnice Milosrdných bratří ve Vizovicích poskytuje ústavní péči zaměřenou na doléčení, ošetřovatelskou a rehabilitační péči u dlouhodobě nemocných.

• Nemocnice Milosrdných sester Kroměříž se zaměřuje na následnou péči s využitím komplexní léčby režimové, dietetické a medikamentózní spojené s rehabilitační péčí, se specializací na léčbu chronických ran.

Společným znakem církevních nemocnic je specializace na dlouhodobou a následnou péči o pacienta. Významnou součástí je individuální psychická a duchovní péče o pacienta.

Nemocniční kaplani, nedílná součást zdravotnického systému

Duchovní péče poskytovaná ve zdravotnictví se uskutečňuje skrze nemocniční kaplany. V 94 zdravotnických zařízeních působí 122 nemocničních kaplanů vyslaných katolickou církví, kteří jsou sdruženi v Katolické asociaci nemocničních kaplanů v ČR. Druhá zastřešující organizace, Asociace nemocničních kaplanů, sdružuje především kaplany vyslané církvemi sdruženými v Ekumenické radě církví v ČR, kterých aktuálně působí 40. Kaplani ekumenicky spolupracují, ve větších nemocnicích běžně najdeme kaplany z několika křesťanských církví.

Kaplan pomáhá nalézt smysl života, nemoci i utrpení, doprovází při hledání smíření a odpuštění, poskytuje blízkost a naslouchání. Poskytuje podporu nejen pacientům, ale i jejich blízkým a personálu.

S účinností od 1. ledna 2026 byla přijata novela zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování č. 372 /2011 Sb. provedená zákonem č. 290/2025. Najdeme v ní pravidla pro poskytování duchovní péče ve zdravotnictví a podmínky pro výkon funkce nemocničního kaplana.

„My kaplani máme být spojovacím mostem mezi zdravotníkem a pacientem tím, že ho vidíme jako sobě rovného a doprovázíme ho v situaci, do které sám nechtěl přijít. Náš rozhovor se odvíjí od toho, co pacient chce a potřebuje a jak to sám nastolí. Jsme zde v pozici toho, kdo se řídí rozkazy, nebo spíše přáním pacienta,” uvedla nemocniční kaplanka sestra Františka Majerčíková (rozhovor pro Katolický týdeník)