Tisíce polských řeholnic za války zachraňovaly Židy

Za ukrývání Židů v okupovaném Polsku za II. světové války hrozila smrt z rukou nacistů. Přesto tisíce řeholnic po celé zemi, stejně jako kněží a řeholníci, bez ohledu na nebezpečí ukrývaly děti i dospělé. 24. března se v Polsku slaví Národní den památky Poláků, kteří zachraňovali Židy za německé okupace.

Datum tohoto dne odkazuje na události z roku 1944 v Markové, kde němečtí okupanti zavraždili rodinu Ulmových – Józefa a Viktorii a jejich sedm dětí, včetně jednoho nenarozeného – spolu s Židy, které ukrývali. Tento zločin se stal jedním z nejdojemnějších symbolů represe vůči lidem, kteří poskytovali pomoc.

Dnešní vzpomínka má však širší rozměr. Zahrnuje památku na tisíce lidí, kteří v realitě systémového teroru činili rozhodnutí přesahující pouhý reflex solidarity. Kromě soucitu totiž vyžadovala také připravenost podstoupit smrt za ty, které ukrývali.

Řeholnice tváří v tvář realitě okupace

Navzdory ohrožení života se mnoho ženských řeholních kongregací zapojilo do záchranných akcí na pomoc židovskému obyvatelstvu. Sestry využívaly každodenní činnost svých klášterů jako prostor pro pomoc. Sirotčince, internáty a školky se stávaly úkryty, kde bylo možné zajistit určitou bezpečnost. Pomoc vyžadovala nejen odvahu, ale také organizační schopnosti, disciplínu a absolutní diskrétnost. Každá chyba mohla znamenat odhalení a tím pádem i rozsudek smrti.

Svědectví nazaretánek

Sestry Nejsvětější rodiny z Nazaretu ve Varšavě v domě na ulici Czerniakowskiej ukrývaly židovské dívky a vedly tajnou výuku. Vzdělávání bylo okupanty rovněž zakázáno.

Komunitou vedla sestra Eutalia Jadwiga Wismontová, která byla zodpovědná za fungování zařízení v podmínkách okupace. Její rozhodnutí se týkala nejen přijímání lidí v nouzi, ale také organizace života komunity tak, aby nevzbuzovala podezření.

Za záchranu Židů byla posmrtně oceněna titulem Spravedlivá mezi národy světa Institutem Yad Vashem. V roce 2024 byla na budově kláštera odhalena pamětní deska připomínající činnost sester během války.

Matylda Getterová a systém podpory

Širokou činnost vyvíjela Kongregace františkánek Rodiny Marie. Pod vedením matky Matyldy Getterové byla organizována pomoc pro 750 lidí, z toho více než 500 židovských dětí ve Varšavě a v obcích v okolí Varšavy. Sestry vytvořily systém podpory zahrnující nejen úkryt, ale také zajištění identity a dlouhodobou péči. To vyžadovalo spolupráci mezi jednotlivými zařízeními a neustálé přesuny dětí v ohrožených situacích.

Matka Getter, rovněž oceněná titulem Spravedlivá mezi národy světa, zůstává jednou z nejvýznamnějších osobností symbolizujících zapojení řeholních kongregací do záchrany Židů.

Pomoc v celém okupované Polsku

Činnosti podnikané ve Varšavě byly součástí širšího jevu zahrnujícího celou zemi. Do pomoci se zapojovaly také jiné řády, včetně milosrdných sester, voršilek, albertínek, sester Srdce Ježíšova a feliciánek.

V mnoha městech i menších obcích se kláštery stávaly útočištěm a místy, kde bylo možné získat materiální a organizační pomoc. Rozsah této činnosti byl různý, společným jmenovatelem však zůstávala ochota jednat navzdory riziku.

Dva tisíce sester

Podle zjištění badatelů se na pomoci Židům podílelo přes dva tisíce řeholnic z několika desítek kongregací. Takto vytvořená záchranná síť neměla jednotnou strukturu, ale byla založena na důvěře, spolupráci a rychlé reakci na měnící se situaci. Díky tomu bylo možné ukrývat lidi, kteří by za jiných okolností neměly šanci na přežití.

Svědectví, které zůstává

Dnešní připomínka se neomezuje pouze na připomenutí historických faktů. Poukazuje na postoje, které vznikaly v extrémních situacích a vyžadovaly důslednost v jednání.

Příběh řeholnic ukazuje, jak může láska k bližnímu nabývat podoby konkrétních rozhodnutí přijímaných bez rozruchu. Právě v takových rozhodnutích se projevuje její nejnáročnější a zároveň nejplnější rozměr.

Jak polští duchovní pomáhali Židům

V rámci činnosti Centra pro katolicko-židovské vztahy KUL pojmenovaného po Abrahamu J. Heschelovi byla vydána první anglicky psaná monografie na téma pomoci poskytované Židům během holokaustu polskými duchovními.

Dvoudílnou publikaci vydanou nakladatelstvím KUL s názvem „Wartime Rescue of Jews by the Polish Catholic Clergy” napsal advokát Ryszard Tyndorf. Je k dispozici online ke stažení zdarma na adrese: https://tiny.pl/s8xxn5vc.

Kniha má přes 1200 stran a obsahuje hlavně svědectví zachráněných Židů, řeholnic a kněží v Polsku během holocaustu. Je v ní také rejstřík obsahující tisíce míst a jmen zachráněných i zachraňujících.