Ženy, které souhlasí s náhradním mateřstvím, jako důvod svého rozhodnutí nejčastěji uvádějí ekonomické důvody. Kdyby žily v lepších podmínkách, s největší pravděpodobností by na nic takového nepřistoupily. Na toto skandální pošlapávání lidské důstojnosti upozornila delegace Svatého stolce na 70. zasedání Komise OSN pro postavení žen.
Vatikánská delegace konstatovala, že problém náhradního mateřství je naléhavou záležitostí, v níž bohužel technologie a praxe výrazně předstihly právo a etiku. Jde o téma prezentované jako delikátní záležitost: mnoho lidí vnímá náhradní mateřství jako řešení vycházející ze soucitu s těmi, kteří touží stát se rodiči.
Náhradní mateřství existuje jen díky chudobě
Faktem však je, že k náhradnímu mateřství se uchylují především chudé ženy, které tak činí z čistě ekonomických důvodů. Případy bohatých žen, které souhlasí s tím, že budou náhradními matkami, jsou vzácné. Ve skutečnosti pouze chudoba umožňuje, aby průmysl náhradního mateřství přežil.
Svatý stolec poukazuje na to, že i v jurisdikcích, kde je komerční náhradní mateřství zakázáno, se platby provádějí formou darů nebo odpovídajícím způsobem nadhodnocené náhrady vynaložených nákladů. Některé ženy souhlasí s náhradním mateřstvím pod tlakem ze strany členů rodiny, nebo jsou k tomu dokonce donuceny.
Emoční a právní důsledky
Vatikánská delegace také upozornila na vedlejší efekty náhradního mateřství, včetně odloučení od vlastních dětí a rodin, nebo otázek, kam dítě zmizelo.
Ze společenské diskuse se také vytrácí otázka újmy, způsobené dítěti narozenému v rámci náhradního mateřství. „Děti mají práva a zájmy, které je třeba respektovat, počínaje morálním právem být počaty v aktu lásky. V souladu s Úmluvou o právech dítěte – nejčastěji ratifikovaným nástrojem v oblasti lidských práv – mají děti také právo poznat své rodiče a být zahrnuty jejich péčí. Skutečnost, že tato práva nemohou být vždy naplňována, by neměla sloužit jako ospravedlnění pro praxi, která je záměrně porušuje.“
- kb -