Věřit celým tělem

„V tělesném i duchovním životě souvisí všechno se vším, i tělo a duše tvoří jeden celek. Vždyť člověk má věřit celým svým tělem: hlavou – protože víra má být rozumná, ne pošetilá; ústy – protože víra má hovořit o Kristu (a s Kristem); očima – protože víra má vidět znamení doby a nemá být slepá; ušima – protože víra má slyšet hlas potřebných; rukama – protože víra má být činorodá, ne lenošná; nohama – protože víra nemá stát na místě; srdcem – protože víra má být laskavá, ne studená.“

Z každé stránky novinky Maxe Kašparů s názvem Člověk má věřit celým tělem — Od anatomického pohledu k biblickému dýchá nejen autorův všeobjímající rozhled, ale také zájem o vztah mezi spirituální teologií, psychiatrií a psychologií. Knížka je zajímavou inspirativní mozaikou biblických veršů, nebiblických podobenství, citátů známých osobností a historek z ordinace i ze života. Mapuje člověka od hlavy až k patě a skrze zákonitosti psychologie i anatomie jednotlivým částem lidského těla připisuje vlastnosti a dovednosti, které nás mohou přibližovat nebo vzdalovat opravdové víře, tedy základnímu stavebnímu kamenu moudré existence.

Jako zlatá nit (nebo spíše vlákno z žínice) se celou knihou vine kritika dnešní společnosti:

„Pokud chtěl kdysi zedník postavit pevné a rovné stavení, potřeboval k tomu kromě kamenů a cihel ještě maltu a olovnici. Maltu, aby držela pohromadě jednotlivé kameny a cihly; olovnici, aby stěny byly rovné. Stavitelé moderní polistopadové společnosti začali sice ke stavbě používat ekonomické kameny a právní cihly, tedy stále nové a nové zákony a předpisy, ale absolutně odmítli používat pojivo a ctít svislou rovnou stěnu. Kladou cihlu na cihlu bez malty, která se míchá z pokory, štědrosti, přejícnosti, mírumilovnosti, cudnosti, střídmosti a činorodosti. Dřív se této pojivové směsi říkávalo sedm hlavních ctností. Z olovnice, která se řídí přírodním zákonem gravitace, si udělali kyvadlo. Mimo jiné je u staveb běžné, že se kameny dávají do základů a cihly na ně. Tedy zákony mají být podložím trhu. Avšak u českého projektu je tomu naopak, trh jako by byl nadřazený zákonům. Bez malty a s kyvadlem v ruce se dá postavit leda tak barabizna.”

Kritika to ovšem není zlá, destruktivní, a vedoucí čtenáře k tomu hodit flinty do žita, zavřít se do svého bezpečného světa a na snahy o lepší svět rezignovat. Nabádá naopak k dobrým věcem, moudřejšímu (a tedy náročnějšímu) přístupu k životu a je základem pro hledání řešení, jak na lepší svět. Řešení nachází. Ne instatntní a ne jednoduché. Zato ovšem individuální a aplikovatelné na každou osobu, která má na hluboké, trvalé a smysluplné změně společnosti zájem.

“Křesťanská víra je plná paradoxů. Pokud chceme jít dopředu, musíme se vrátit zpět k evangeliu. Pokud chceme jít nahoru, musíme nejprve sestoupit do hlubin. Chceme-li změnit okolí, musíme prvně změnit sebe.”

Kniha je ideálním postním společníkem pro zaneprázdněné hloubavé křesťany, kteří se chtějí během dne či týdne na chvíli zastavit nad kratšími texty, nechat se inspirovat k hlubšímu promýšlení života a zrekapitulovat směr, kterým se na své cestě ubírají (nebo kterým jsou unášeni). Rámec — sedm částí lidského těla, o kterých vzniklo asi nejvíce přísloví, poučení i aforismů — sdružuje příběhy a myšlenky s hlubokou moudrostí, vyprávěné s lehkostí, autorovou typickou lapidárností a obohacené občasným jemným ironickým pošťouchnutím.

Autor s námi chvílemi šprýmuje. Jinde říká nepříjemnou pravdu otevřeně a bez obezliček a u některých příběhům a myšlenek ponechává na nás, co si z nich odneseme. Nad knihou zaplesá srdce každého čtenáře, který rád filosofuje, přemýšlí a nechá se v uvažování spíše nasměrovat, než aby čekal, až se mu explicitní vysvětlení zákonitostí života naservíruje pod nos. Pod heslem “moudrému napověz” knihu s potěšením přečte každý, kdo nepotřebuje, či nechce být potrkán. 

Knihu Člověk by měl věřit celým tělem můžete zakoupit také v e-shopu Cirkev.cz.