Všerubské kameny připomněly oběti železné opony. Pietní setkání se konalo potřicáté

Ve Všerubech u Kdyně se v sobotu 19. září uskutečnil 30. ročník pietního setkání u Všerubských kamenů, připomínajícího lidi, kteří se v době komunistického režimu pokoušeli překročit státní hranici. Pietní vzpomínce předcházela mše, kterou slavil generální vikář plzeňské diecéze P. Petr Hruška, syn politického vězně Luboše Hrušky. Ve svém kázání zdůraznil potřebu odpouštět, ale nezapomínat na zkušenost totalitních režimů.

Fotogalerie

3

Pietní setkání u památníku Všerubské kameny je věnováno „všem, kteří neprošli“. Připomíná osudy lidí, kteří se po nástupu komunistického režimu pokoušeli uprchnout přes státní hranici na Západ. Letošního jubilejního ročníku se zúčastnili také zástupci Konfederace politických vězňů a další hosté.

Program začal mší v kostele sv. Archanděla Michaela ve Všerubech. Hlavním celebrantem byl generální vikář plzeňské diecéze P. Petr Hruška, s nímž koncelebrovali Mons. Miroslav Kratochvíl a P. Karel Adamec.

P. Hruška se v kázání věnoval vině, odpuštění, paměti a osobní odpovědnosti. Vycházel přitom také z vlastní zkušenosti syna politického vězně Luboše Hrušky, který po návratu z komunistického vězení založil v Plzni Meditační zahradu, dnes Památník obětem zla.

„Možná právě proto si máme a musíme připomínat hrůzy minulých totalitních režimů. I nacismu, i komunismu,“ řekl P. Hruška.

Připomněl také slova svého otce o vztahu odpuštění a paměti: „Je dobře odpustit, je dobře pustit z rukou nenávist, ale nikdy nemůžeme zapomenout.“ Připomínání minulosti podle něj pomáhá předcházet naivitě a předávat zkušenost předchozích generací těm mladším.

Po bohoslužbě se účastníci přesunuli k památníku Všerubské kameny, který připomíná místo někdejší falešné hranice. Právě zde se odehrávala tragická kapitola československých dějin spojená s lidmi, kteří se pokoušeli uprchnout přes státní hranici na Západ. U památníku účastníci uctili památku těch, kteří se svobody nedočkali.

Třicátý ročník setkání tak připomněl nejen konkrétní osudy lidí spojené s československou hranicí, ale také význam uchovávání historické paměti a předávání zkušeností s totalitními režimy dalším generacím.

Zdroj: Biskupství plzeňské, redakčně upraveno