Třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna (z. 1400) se do obecného povědomí zapsal především svými spory s králem Václavem IV., které vedly k umučení Jana z Pomuku (později svatořečeného Jana Nepomuckého). Mnohem méně je známo, že Jenštejn byl plodným a nadaným literárním tvůrcem, jenž ve svém rozsáhlém díle reflektoval palčivé problémy tehdejší doby, stěžejní otázky lidské existence i hlubokou osobní zbožnost. Právě tomuto rozměru Jenštejnova působení je věnována naše kniha. Přináší první kritickou edici kompletní sbírky arcibiskupových soukromých modliteb (Oraciones) s českým překladem a začleňuje ji do kontextu jeho životních osudů i stavu zpřístupnění jeho tvorby. Sbírka zahrnuje osmnáct prozaických i veršovaných modliteb, které vydávají jedinečné svědectví o Jenštejnově niterném duchovním životě, o jeho obavách i nadějích. Svou autentičností a naléhavým tónem však tyto texty mohou oslovit rovněž dnešního člověka, a získat si tak srdce čtenářů i po šesti staletích od svého vzniku.

Po celých devět dní žijeme blízkost českého světce Jana Nepomuckého. Přejeme si osvojit něco z jeho bohatého života: statečnost v mezních situacích, nehlučnou zbožnost, důvěrnost s Ježíšovou Matkou, objevení tajemství ve svátosti smíření, komunikující kněžství...

Bible není Boží slovo, ale je pro nás přístupovou cestou k němu. Boží slovo je to, co Bůh řekl v příběhu Ježíše z Nazaretu, a o tom se v Bibli dočteme. Najdeme v ní spoustu informací a svědectví a také protimluvů a rozporů, ale jsou tam i odpovědi na nejzákladnější lidské otázky. Které to jsou a jak na ně Boží slovo odpovídá a jak ty odpovědi v Bibli najít?

Utrpení francouzského myslitele a přitom svěží originalita jeho životních paradoxů v každé době rekrutují historiky filosofie ke stále novému přeintepretování jeho odkazu. Šestovův styl hutných aforismů jako by byl ve své kůži.

Jezuita a paleontolog Pierre Teilhard de Chardin je autorem jedné z nejodvážnějších křesťanských vizí 20. století. Po většinu života narážel na odpor církevních autorit a značná část jeho díla mohla vyjít teprve posmrtně. Teilhard chápe svět jako otevřený proces, do něhož je člověk plně vtažen a za jehož další podobu nese spoluodpovědnost. Evoluce pro něj není jen vesmírný děj, ale také pohyb dějin a ducha, jehož osobním středem je Kristus. Jeho představa sjednocování v různosti je naléhavým odkazem pro dobu válek a rozdělených společností.

Karel Skalický je jednou z nejvýznamnějších osobností katolické pokoncilní teologie. Tato kniha – připravená k jeho devadesátinám – dokumentuje, v čem a jakým způsobem na jeho dílo navázali autoři mladších ročníků. Skalického zájem o proměny církve po druhém vatikánském koncilu inspiroval manžele Muchovy ke studii o pastoračních výzvách, které stojí před současnou církví. Tomáš F. Král byl osloven Skalického zájmem o mezináboženský dialog a do knihy přispěl textem o jednom velmi zdařilém pokusu převyprávět evangelium v indickém prostředí. Hana Šimrová navazuje svým článkem o jurodivých na Skalického zájem o východní, zvláště ruské křesťanství. Veronika Blažek Iňová ve své stati navazuje na Skalického podněty v knize Za naději a smysl, kde poukázal na vizuální pojetí Logu v naší kultuře. Vojtěch Šimek explicitně rozvíjí podnět ze Skalického knihy Po stopách neznámého Boha, že by religionistický přístup k původu ideje Boha bylo zřejmě možno přeformulovat do formy důkazu Boží existence. Studie Karla Šimra souzní se sociálním a pastoračně-diakonickým rozměrem teologie, akcentovaným ve Skalického teologii. Text Jaroslava Vokouna o reakcích církví na covidovou pandemii navazuje na Skalického zájem o radosti a naděje, bolesti a úzkosti současného světa, a na jeho úsilí vést své žáky k teologii, která bude mít globální a ekumenickou dimenzi.

Toskánská mystička Gemma Galganiová (1878–1903) nás devět dní provází Ježíšovým životem. Texty nám pomohou zorientovat se ve spiritualitě a rozpoznávat kritické okamžiky duchovního života. Centrálním tématem zůstává otázka: zda moje modlitba má smysl.

Novéna – série devíti dní proložená historickými texty k životopisu svatého Jana Maria Vianneye, prosbami a modlitbou.

Umělá inteligence. Populární slovo, které se za několik měsíců vypaří? Nebo největší technická inovace 21. století? Dobrý sluha, nebo zlý pán? Cesta k lepší budoucnosti, nebo spíš nástroj nové totality? Kniha zkušeného ekonomického novináře Stanislava Šulce nabízí odpovědi na všechny tyto otázky. Stručně, jasně a přehledně zachycuje vývoj umělé inteligence, který v posledních letech značně zrychlil a od nereálného konceptu několika technických snílků jsme se dostali do momentu, že budeme mít v mobilním telefonu každý svého osobního asistenta poháněného právě umělou inteligencí. Co to přinese společnosti, lidstvu a jednotlivým profesím? Co způsobí situace, kdy každý bude mít neustálý přístup k veškerému vědění lidstva? Jak se promění medicína, vzdělávání, ale třeba také literatura, kinematografie nebo gastronomie? Kniha Umělá inteligence: vítejte v nové realitě představí vedle historie a současnosti umělé inteligence také zevrubnou analýzu možností, které nabízejí nejpopulárnější modely jako GPT od OpenAI, Gemini od Googlu či Copilot od Microsoftu. Dále se dozvíte, proč budou trendem budoucnosti menší specializované modely a co již nyní umožňují. A kniha také ukáže, jak moc se konkrétní oblasti lidské činnosti již nyní mění pod vlivem AI a kam jejich vývoj bude v dalších měsících a letech postupovat. Připraví vás AI o práci, nebo vám umožní věnovat se vašim talentům naplno? I na to hledá odpověď kniha Umělá inteligence: vítejte v nové realitě.

Texty z kurzu Spolku evangelických kazatelů z r. 2022 Kolektivní monografie, která z různých úhlů pohledu mapuje náboženský život současné mládeže v České republice. Kombinuje přístup sociologický a ekonomický (Daniel Prokop), psychologický (Jan Svoboda) a teologický (Jakub Keller, Jan Roskovec, Tabita Landová, David Novák). Dává slovo těm, kdo svým působením horizont současné mládeže spoluvytvářejí (influencer Kovy, básnířka slam poetry Ellen Makumbirofa a youtuberská dvojice Patoral brothers), i těm, kdo v evangelické církvi s mládeží pracují (Miki Erdinger a Marta Židková). Předkládá pohled představitelek této generace (Anežka Hellerová a Anažka Tefrová). Průběžná zpráva o stavu české mládeže je vítanou orientací pro všechny, komu tato část společnosti leží na srdci.