Vzpomínková bohoslužba za Mons. Jaroslava Polce a Mons. Josefa Krejčího

V lednu si připomínáme výročí úmrtí dvou významných českých kněží, teologů a pedagogů: Mons. ThDr. Jaroslava Polce (+15. ledna 2004 ) a ThDr. Josefa Krejčího, S.S.L. (+13. ledna 2014 ). Při této příležitosti bude za oba kněze v pondělí 15. ledna 2024 v 7.00 hodin slavena vzpomínková mše svatá u hrobu sv. Jana Nepomuckého ve Svatovítské katedrále. Bohoslužbu bude celebrovat arcibiskup pražský Jan Graubner, předseda ČBK.

Fotogalerie

2

Jaroslav Václav Polc (1929-2004) se narodil v Chicagu 14. září 1929 českým rodičům. Základní a střední školu absolvoval v Praze, odmaturoval na Jiráskově gymnáziu v roce 1948. Poté se opět vrátil do Spojených států, kde studoval na St. Procopius College v Lisle. V roce 1950 odcestoval do Říma, kde na Papežské lateránské univerzitě v roce 1955 obhájil licenciát z teologie. 25. září 1955 byl vysvěcen na kněze pro diecézi Green Bay ve Wisconsinu ve Spojených státech.

Po několika letech v duchovní správě v USA se vrátil zpět do Říma, kde pokračoval ve studiu a v roce 1962 stal doktorem teologie. Jeho disertace pojednávající o vzniku svátku Navštívení Panny Marie byla vydána v roce 1967 knižně. Mezi jeho celoživotní zájmy patřila postava třetího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna a doba předhusitská. Jako pomocník kardinála Josefa Berana, kterému dělal společně s Mons. Škarvadou sekretáře, se účastnil Druhého vatikánského koncilu. Zajímavostí je, že byl členem vatikánské filatelistické komise a mnoho vatikánských poštovních známek v 60. až 90. letech bylo zhotoveno podle jeho návrhů.

Po pádu komunismu se Jaroslav Polc vrátil do Prahy. 29. dubna 1991 byl jmenován docentem pro obor církevní historie Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 14. října 1992 se stal profesorem pro obor katolických církevních dějin a patrologie. V čele KTF UK stál jako děkan v letech 1997–2002. Zemřel nečekaně 15. ledna 2004. Je pohřben na břevnovském hřbitově.

Josef Krejčí  (1927–2014) se narodil v Praze, kde vystudoval reálné gymnázium, na kterém odmaturoval v roce 1946. V letech 1946-1950 studoval teologii na Papežské lateránské univerzitě v Římě. V době jeho studií došlo v Československu k definitivnímu převzetí moci komunisty a Josef Krejčí se stejně jako několik dalších Čechů pobývajících studijně v zahraničí, rozhodl zůstat v emigraci.

Na kněze byl vysvěcen 22. prosince 1951 a hned poté byl přijat do duchovní správy tridentské diecéze, kde v pastoraci působil od roku 1952. Licenciát z teologie obhájil v roce 1952 opět na Papežské lateránské univerzitě a v roce 1956 zde získal doktorát. Další studium, tentokrát na Papežském biblickém institutu v Římě (1958–1960), zakončil specializovaným licenciátem z Písma svatého (1960). Studijní pobyt na École biblique et archéologique française v Jeruzalémě absolvoval v letech 1960–1961 jako Élève titulaire. Jeho závěrečná práce nesla název „Pozemkový majetek ve starém Izraeli“.

V letech 1962–1963 pracoval v Centru pro automatizaci literární analýzy v Gallarate v Itálii na zpracování kumránských textů. V letech 1966–2003 vyučoval úvod do Písma svatého a starozákonní biblistiku na diecézním Teologickém učilišti v Tridentu v Itálii. Po pádu komunistického režimu v Československu byl osloven Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, na níž pak souběžně se svým tridentským angažmá pedagogicky působil celá devadesátá léta. 

V češtině i jiných jazycích publikoval odborné i popularizující články a recenze na biblická, většinou starozákonní témata. V Čechách je jeho nejznámější prací česká exilová monografie podrobně komentující konstituci Dei Verbum. Osobně se ujal redakce nového římského vydání Nového zákona Ondřeje M. Petrů, přičemž se zejména podílel na revizi výkladových částí. Zemřel 13. ledna 2014 v italském Tridentu.