Žena, která pomáhala uchovat víru v sovětských táborech. Pokračuje proces jejího blahořečení

Gertrude Detzelová (1903–1971), laikyně německého původu, udržela víru při životě v sovětských táborech. Církev v Kazachstánu nyní předala její kauzu do Vatikánu.

Malá delegace z Kazachstánu přivezla do Vatikánu dokumenty, svědectví a zprávy o zázracích, které se týkají kauzy Boží služebnice Gertrudy Detzelové – ženy, jež po desetiletí udržovala katolickou víru při životě v době sovětského útlaku. Materiály byly 21. října 2025 předány Dikasteriu pro blahořečení a svatořečení, čímž se její proces posunul do další etapy.

„Bylo to velmi vřelé přijetí,“ uvedl pomocný biskup Jevgenij Zinkovskij z Karagandy, který dokumentaci doprovázel do Říma. „Bylo dojemné vidět, že naše vzdálená historie z Kazachstánu je přijata s otevřenou náručí. Univerzální církev nyní přijala Gertrudu – svěřili jsme ji do jejích rukou.“

Gertrude Detzelová se narodila v roce 1903 v kavkazské oblasti tehdejší Ruské říše v rodině etnických Němců. Za vlády Stalina byla deportována do Kazachstánu a strávila řadu let v pracovních táborech. Nejprve trpěla kvůli svému původu, později byla znovu uvězněna – tentokrát kvůli šíření víry.

„Ani ve vězení nemohla přestat mluvit o Bohu,“ vzpomíná biskup Joseph Werth, který se s ní osobně setkal. „Když Stalin zemřel, strážníci údajně řekly: ‚Nechte ji jít první, jinak všechny obrátí.‘ Tak silný dojem zanechala.“ Po propuštění se usadila v Karagandě, kde žila početná katolická komunita. Vedla modlitby, připravovala děti na svátosti a zajišťovala katechezi tam, kde kněží nemohli působit. Její dům se stal útočištěm pro věřící a místem tiché evangelizace.

Diecézní proces, který byl zahájen v roce 2020 a ukončen v září 2025, shromáždil přibližně 25 svědectví z Kazachstánu, Ruska a Německa. Výzkumný tým získal dokonce přístup do prezidentského archivu v Almaty, kde nalezl její osobní spis potvrzující léta věznění kvůli víře. Biskup Adelio Dell’Oro, který dohlížel na diecézní fázi, uvedl: „Každý nalezený dokument byl jako malé vzkříšení paměti. Bylo to, jako by pravda o jejím životě konečně mohla promluvit.“ Dne 22. prosince 1989 ji Nejvyšší soud tehdejší Kazašské sovětské socialistické republiky oficiálně rehabilitoval a uznal, že se nedopustila žádného zločinu. 

Ačkoli byla Gertrude Detzelová německého původu a narodila se v oblasti Kavkazu, nejvýrazněji se zapsala do dějin církve právě v Kazachstánu, kde prožila většinu života po deportaci za Stalinova režimu a kde v roce 1971 zemřela. Podle církevních pravidel se proces blahořečení obvykle zahajuje v diecézi, kde kandidát na svatost zemřel nebo kde měl největší vliv na víru místní komunity. Proto byla kauza Gertrudy Detzelové svěřena diecézi v Karagandě, která ji považuje za svědkyni víry všech pronásledovaných křesťanů ve Střední Asii.

Zdroj: CNA