Obce k průběhu projednávání zákona o majetkovém vyrovnání

V pátek 23.5.2008 uspořádal senátor Josef Zoser tiskovou konferenci, na které spolu s Jakubem Pôbišem a Jiřím Jedličkou ze Svazu měst a obcí v ČR prezentoval stanovisko obcí k návrhu předloženého zákona o majetkovém narovnání.

Praha: Senátor Zoser uvedl, že se po dohodě se senátory a Svazem měst a obcí v ČR rozhodl reagovat na neuspokojivý průběh projednávání zákona o zmírnění některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem minulým režimem a uspořádat tiskovou konferenci o stanovisku obcí k návrhu předkládaného zákona a následnému postupnému samofinancování církví ve vztahu k ústavní stížnosti týkající se zrušení ustanovení §29 zákona o půdě č.229-91 Sb. Popsal situaci, která vedla k podání této ústavní stížnosti. Ve Stálé komisi pro rozvoj venkova se senátoři touto problematikou zabývali začátkem loňského roku, kdy přišli zástupci obcí s výzvou k řešení církevních restitucí, podepsanou více než 60 obcemi. Po veřejném slyšením, které v senátu proběhlo v dubnu 2007, se senátoři  rozhodli, že podají ústavní stížnost, a ta byla v květnu roku 2007 Ústavním soudem registrována. Federální shromáždění ČSFR v roce 1991 totiž přijalo zákon o půdě s tím, že se nechce zabývat majetkem církví, kongregací a řádů, protože nejenom majetkem, ale i do budoucna samofinancováním církví se bude zabývat zvláštním zákonem. A paragraf 29 zákona o půdě říká: 'Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.' Senátor Zoser zdůraznil, že tím, že se tolik let uvedený problém neřeší, dochází k právní nejistotě, k vlastnické nerovnosti, a tím zároveň k protiústavnosti a k porušování Listiny základních práv a svobod.  

Jakub Pôbiš ze Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) doplnil senátora Zosera v tom, že se problém netýká jen 67 obcí, které loni podepsaly výzvu, ale dalších stovek obcí. Vysvětlil, že SMO přistoupil k ústavní stížnosti jako k určitému nátlakovému prostředku, aby se situace řešila. 'Mrzí nás, jak se poslanci zachovali, protože je to první zákon, který se dostal tak daleko,' řekl Pôbiš a vyjádřil naději, že 'do června se změní politická situace, zákon projde do druhého čtení a v poslanecké sněmovně se k němu povede věcná debata'.

Další zástupce obcí Jiří Jedlička, ředitel Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě, předložil fakta (celý text uveden v příloze), ze kterých vychází postoj obcí. 'Podporujeme tento návrh zákona a ne výčtový, protože je rychlý a výhodný jak pro stát, tak pro církve i obce,' zdůraznil. Tato shoda by podle něj mohla být dostatečným argumentem. Dále obce považují za nesmyslné zpochybňování majetkových nároků církví, které zaznívalo v médiích i z úst politiků. 'Kdyby to platilo, proč by vůbec byla první pozemková reforma, proč by byla revize první pozemkové reformy, proč by komunisté něco vyvlastňovali, když církve žádné majetky neměly,' řekl Jedlička a dodal, že 'se celý problém začal politizovat a majetkoprávní nároky se začaly posuzovat ideologicky'. Upozornil, že 'pokud by došlo k neprojednání či nepřijetí navrhovaného zákona a ústavní soud by navrhl zrušit, případně by zrušil blokační paragraf, musela by se situace stejně řešit a problém by se opět jen časově posunul'.

Na závěr starostové několika obcí popsali reálné situace, kterým musí za dané situace čelit.