Rok 1918 - čas přelomu pro společnost i pro církev

Oslavy 90. výročí vzniku samostatného československého státu předznamenávají výročí konce I. světové války. O významu těchto události pro společnost a církev píše historik Jaroslav Šebek.

Praha: Proces vyhlášení státní samostatnosti a provolání československého státu začíná 28. října, když se v dopoledních hodinách rozšířila bleskem zpráva o žádosti rakouské-uherské vlády o separátní mír, který byl pochopen jako kapitulace monarchie a konec války. Na ulicích propukly spontánní lidové manifestace. Desetitisíce Pražanů se začaly shromažďovat v cen­tru města na Václavském i Staroměstském náměstí a provolávaly slávu samostatnému státu Čechů a Slováků. Vlády se ujal Národní výbor, složený ze zástupců českých politických stran, který posléze vydal prohlášení o vytvoření samostatného státu. Zároveň vyjednáváním s vojenskou posádkou zabránili jeho zástupci ozbrojeným střetům a krveprolití.

Události 28.10.1918 měly významné důsledky pro mezinárodní uznání československého státu, k němuž se 30.10.1918 přihlásili jménem slovenského národa i představitelé Slovenské národní rady (Martinská deklarace). V atmosféře konce hrůz čtyřleté války (válka byla oficiálně ukončena 11.11.1918) se měnila také politická mapa střední a jihovýchodní Evropy, kde po pádu velkých monarchií vznikaly během podzimu 1918 jednotlivé národní státy. O důsledcích pro společnost a církev hovoří v příloze Dr. Jaroslav Šebek, vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd ČR.