V pronásledování mohli lidé osvědčit svou víru

Ve středu 10.2.2010 proběhl na Tiskovém středisku ČBK v Praze kulatý stůl s názvem "Jakou zkušenost si odnesla církev z doby pronásledování?" Jako hosté přijali pozvání biskup Ladislav Hučko, apoštolský exarcha řeckokatolické církve, Jaroslav Šebek, vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR, a P. Jordán Vinklárek, řeholník Řádu bratří kazatelů (dominikánů).  Ve zprávě naleznete fotografie.
Publikováno: 10. 2. 2010 15:15

Praha: Historik Jaroslav Šebek objasnil důvody, které vedly ke komunistickému puči v únoru 1948 – především pozice Sovětského svazu a také reakce na předválečné autoritativní pravicové režimy – a poté se věnoval otázce represe řeholníků v době komunismu. První vlna tzv. "Akce K" proti mužským řeholím proběhla 13.-14.4.1950 a zasáhla největší řády, zbylé kláštery byly vystěhovány o 14 dní později. Poté následoval proces s deseti představiteli řádů, kteří dostali vysoké tresty v řádu desítek let. Proces s řeholnicemi začal v létě roku 1950, jejich činnost ale nemohla být úplně zakázána, protože řeholní sestry tvořily značnou část personálu zdravotnických a charitativních zařízení.

Biskup Ladislav Hučko se ve svém vystoupení věnoval otázce likvidace řeckokatolické církve. "Protože nebylo možné ihned udělat ze všech lidí ateisty, jak si to komunistický režim přál, snažil se alespoň omezit činnost církví a zavést církev národní," vysvětlil biskup Hučko. Zmínil také pozadí a průběh tzv. "prešovského lžisoboru" 28.4.1950, který byl komunisty plánován jako demonstrativní přestoupení řeckokatolíků do pravoslavné církve. Doba komunistické diktatury podle biskupa Hučka církev poškodila materiálně a co do počtu věřících, zároveň však pro ty, kdo vytrvali, byla příležitostí k upevnění postojů a osvědčení víry.

Jako třetí vystoupil se svým příspěvkem dominikán P. Jordán Vinklárek, který vzpomínal na druhou vlnu zatýkání v klášterech během "Akce K" i na známou slavnost Božího Těla v roce 1949, po kterém následovala internace pražského arcibiskupa Josefa Berana. P. Vinklárek potom déle než tři roky sloužil u Pomocných technických praporů (PTP), posléze pracoval na stavbách a ve zdravotnické dokumentaci. Na teologickou fakultu nastoupil v roce 1960 a po vysvěcení působil na několika místech tehdejší pražské arcidiecéze. "Těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému – i komunisté a nacisté," parafrázoval P. Vinklárek citát z listu Římanům.

Na fotografiích nahoře vlevo: RNDr. Irena Sargánková, CSc., tisková mluvčí ČBK, která setkání moderovala.

Související články

Další aktuality

Velikonoční výzva českých a moravských biskupů

Čeští a moravští biskupové vyzývají věřící, aby na Bílou sobotu po setmění, zapálili za okny domovů svíčku, případně vystavili obraz Ježíše Krista.
03.04.2020

ČBK podporuje Sbírku pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci!

ČBK, jako zřizovatel Charity ČR, jednoznačně podporuje vyhlášenou Sbírku pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci. Čeští a moravští biskupové proto vyzývají věřící, aby dle svých možností, na tuto sbírku přispěli. Katolická církev se tak v této zcela mimořádné situaci aktivně hlásí na pomoc společnosti a státu, a chce podpořit finančně ty, kteří to nyní nejvíce potřebují.
03.04.2020

Modlitba pro čas epidemie

Zástupkyně šéfredaktora jezuitského magazínu America - Kerry Weber, připravila modlitbu, kterou nabízí pro období ohrožení koronavirem. Redakce jezuitského portálu Jesuits Global ji doporučuje jezuitům, všem jejich spolupracovníkům na celém světě a nejen jim. Přinášíme vám český překlad.
03.04.2020

Zůstaňme sjednoceni!

Společné prohlášení předsedů COMECE (Komise evropských biskupských konferencí) a CEC (Konference evropských církví) k situaci pandemie COVID – 19.
03.04.2020

Papežská misijní díla zřizují na podporu misijních zemí Misijní fond solidarity KORONA

Misijní země se stejně jako Česká republika potýkají s pandemií koronaviru. Izolace nám znepříjemňuje každodenní život, ale pro chudé lidi v misiích jsou dlouhodobá karanténní opatření ještě mnohem náročnější.
03.04.2020