Benedikt XVI: je nutný trpělivý a upřímný dialog

Dnes dopoledne (4. 6. 2010) začala 16. zahraniční cesta Svatého otce Benedikta XVI. na Kypr, jejímž hlavním důvodem je setkání s katolickým společenstvím a s pravoslavnou církví. Po uvítacím ceremoniálu na letišti v Paphosu se konalo ekumenické setkání. Promluvy papeže jsou v přílohách článku.

Vatikán, Paphos (CY): Dalším motivem cesty Benedikta XVI. do této ostrovní země je vydání pracovního dokumentu Instrumentum laboris pro zvláštní zasedání biskupské synody pro Blízký východ, které se bude konat ve Vatikánu od 10. do 24. října 2010 na téma Katolická církev Blízkého východu: společenství a svědectví.
Airbus 320 společnosti Alitalia s papežem na palubě odstartoval z římského letiště Fiumicino v 9.30 hodin a přistál na mezinárodním letišti v Paphosu na Kypru ve 13.49 hodin místního času (12.49 SEČ). Když letadlo překročilo italské hranice a letělo nad řeckým územím, poslal Svatý otec – jak bývá zvykem – pozdravné telegramy prezidentům Itálie (Giorgio Napolitano) a Řecka (Karolos Papoulias). Na palubě letadla se konalo, jak se již stalo tradicí, krátké setkání s novináři, které se soustředilo především na otázky ekumenického dialogu, míru na Blízkém východě a smutku z vraždy Mons. Luigiho Padovese.

Po příletu na letiště v Paphosu přivítal Benedikta XVI. prezident Kyperské republiky Demetris Christofias s doprovodem a představitelé katolické církve na Kypru: apoštolský nuncius Mons. Antonio Franco, arcibiskup kyperských maronitů Joseph Soueif, jeruzalémský patriarcha Fouad Twal a kustod Svaté země P. Pierbattista Pizzaballa OFM. Uvítacího ceremoniálu se účastnil také pravoslavný arcibiskup Nea Justiniana a celého Kypru Chrysostomos II. se svým doprovodem.

Po pozdravu Demetrise Christofiase, prezidenta Kyperské republiky, následovala promluva Svatého otce, ve které nejprve hovořil o významné poloze Kypru a jeho začlenění do Evropské unie: 'Kypr leží na křižovatce kultur a náboženství, slavných a zároveň starobylých dějin, které však stále mají silný a viditelný vliv na život ve vaší zemi. Kyperská republika teprve nedávno vstoupila do Evropské unie a začíná pociťovat výhody ekonomické a politické výměny s ostatními evropskými zeměmi. (…) Je velmi potřebné, aby toto členství přispívalo k rozvoji vaší země a aby se také ostatní evropské země obohatily o vaše duchovní a kulturní dědictví, ve kterém se odráží historická role vaší polohy mezi Evropou, Asií a Afrikou. Kéž vás láska k vaší zemi a k vašim rodinám i touha žít ve shodě s vašimi sousedy pod milosrdnou ochranou všemohoucího Boha inspiruje k trpělivému řešení problémů, které dosud sdílíte spolu s mezinárodním společenstvím v souvislosti s budoucností vašeho ostrova.' Zdůraznil však, že přichází jako poutník ve stopách sv. Pavla a Barnabáše. Vyjádřil také radost z možnosti setkat se s pravoslavnou komunitou. Připomněl rovněž nezastupitelnou roli katolického společenství pro zachování míru v této oblasti.

Na závěr uvítacího ceremoniálu papež zasadil olivový strom na znamení, že přináší poselství míru, a odjel ke kostelu Hagia Kyriaki Chrysopolitissa, kde se od 15.30 hodin místního času konalo ekumenické setkání. Po přivítání pravoslavným arcibiskupem Chrysostomem II. se po úryvku z Písma ujal slova papež Benedikt XVI. a ve své promluvě opět zdůraznil význam Kypru pro křesťanství: 'Církev na Kypru může být právem hrdá na vlastní přímou spojitost s kázáním Pavla, Barnabáše a Marka a na společenství apoštolské víry, které ji pojí se všemi církvemi, jež zachovávají tutéž zásadu víry. Je to reálné, byť nedokonalé společenství, které nás již nyní pojí a vede k překonávání našich rozdělení a k zápasu o znovunastolení plného viditelného společenství, které si Pán přeje pro všechny své učedníky.'

Připomněl také, že jednota je dar, o který je třeba Otce prosit, protože 'Pán se modlil za svatost a jednotu svých učedníků právě proto, aby svět uvěřil' (srov. Jan 17,21). Také připomněl začátek ekumenického hnutí: 'Je tomu již sto let, kdy misionářská konference v Edinburghu zahájila moderní ekumenické hnutí s jasným vědomím, že rozdělení mezi křesťany je překážkou pro šíření evangelia. Dnes musíme být vděčni Pánu, který nás zejména v posledních desetiletích dovedl prostřednictvím Ducha ke znovuobjevení nesmírného apoštolského dědictví, sdíleného Východem i Západem, a skrze trpělivý a upřímný dialog k nalezení cest pro vzájemné sblížení a překonávání sporů z minulosti se zaměřením na lepší budoucnost.' Zdůraznil cestu dialogu a bratrské spolupráce a také povolání ke svatosti. Proto závěrečná slova patřila světcům: 'Děkujme za dnešní setkání a za bratrskou lásku, která nás pojí, a prosme svaté Barnabáše a Epifana, Petra a Pavla, a všechny Boží svaté o požehnání našich společenství, abychom si uchovali apoštolskou víru a aby naše kroky vedly cestou jednoty, lásky a pokoje.'