P. Ferdinand Plhal, SDB zemřel ve věku 84 let včera (19. 11. 2010) v Charitním domově ve Staré Boleslavi.
Otec Ferdinand Plhal se narodil 3. března 1926 v Rychtářově u Vyškova, měl 6 sourozenců. Otec byl rolníkem, on sám se vyučil se zámečníkem.
Se salesiány se seznámil v Mníšku pod Brdy, kde studoval v domě pro pozdní povolání v roce 1945. Oblíbil si salesiánský život a vstoupil do noviciátu v Hodoňovicích, kde 16. srpna 1949 složil první řeholní sliby; trvalý slib pak složil P. Janušovi v Brně 24. ledna 1955. Po noviciátě studoval ve Fryštáku, kde ho zastihla likvidace řeholníků a on byl s ostatními internován v Oseku. Odtud nastoupil vojenskou službu u PTP od září 1950 do 31. prosince 1953.
Po propuštění z vojenské služby pracoval manuálně v Brně a bydlel společně s ostatními salesiány. Za to byl v dubnu 1957 s ostatními spolubratry odsouzen na dva a půl roku do vězení.
Po odpykání trestu pracoval manuelně v Brně a přitom soukromě studoval teologii. Biskup Trochta ho tajně vysvětil na kněze 13. června 1963 v Praze ve svém bytě. Do duchovní správy se dostal po politickém uvolnění roku 1969. Byl administrátorem v Teplicích-Trnovanech a v Hrobu, v letech 1970 až 1999 farářem ve Štětí s přilehlými farnostmi a pak do roku 2003 farářem v Chcebuzi a exkurendo ve Štětí. Všude neúnavně pracoval.
Jeho dlouhodobá nemoc s bercovými vředy ho donutila k několikaměsíčnímu léčení v nemocnici. Po propuštění z nemocnice myslel, že se uzdraví a zase nastoupí do farní pastorace.
Před povodněmi v roce 2002 faru i kostel ve Štětí opravil zvenku i zevnitř. Při povodních bylo v opraveném kostele asi 2 m vody. P. Ferdinand chtěl kostel znovu opravit. Jeho nemoc mu to znemožnila. Zhoršovala se, a tak byl k 24. lednu 2003 převezen do Domova pro nemocné kněze ve Staré Boleslavi. Postupně mu byly amputovány obě nohy.
Otec Ferdinand se vyrovnal s tímto zákrokem celkem klidně. On byl v životě vždy velmi houževnatý, fyzicky i duševně neúnavný pracovník. Svým optimismem rozradostňoval své okolí, vždy připraven pomoci komukoliv, kdo to právě potřeboval. Skromný, více myslel na druhé, než na sebe.
I sestry sv. Vincence v Charitním domově, stejně jako jeho zaměstnanci a obyvatelé, si jej pro jeho optimismus velmi oblíbili. Zemřel, obklopen jejich láskou.