Poprvé v dějinách papež promluvil v německém parlamentu

Dnešní odpoledne se zapsalo do dějin historicky první promluvou papeže na půdě německého parlamentu. Pronesl ji první papež německé národnosti po pěti staletích - Benedikt XVI., občanským jménem Josef Ratzinger. Ten se po návštěvě parlamentu setkal také s se zástupci německé živovské obce.

Berlín: Benedikta XVI. přivítal  v Bundestagu předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert. Papež ve své promluvě všechny ujistil, že jako rodilý Němec zůstává se svou vlastí  i nadále spjat a bedlivě sleduje  veškeré dění.  Ve své promluvě se zaměřil na otázku - Co dobro a co je zlo? Co je právo opravdové a co je právo jen zdánlivě? - na níž musí odpověď hledat nejen politici. 

Německý parlament je jednokomorový. Tvoří ho Německý spolkový sněm a aktuální počet poslanců je 622. Někteří z nich už před návštěvou oznámili, že se setkání s papežem na protest nezůčastní. Benedikt XVI. při tiskové konferenci na palubě letadla během letu do Berlína reagoval také na protesty, které jeho návštěvu provázejí. Na dotaz novinářů odpověděl, že ve svobodné společnosti a navíc v sekularizované době jde o 'normální věc'. Zdůraznil, že je dobře, že je možné vyjádřit opačný názor: 'Je to součást naší svobody a musíme si uvědomit, že sekularismus a vzdor vůči katolictví v naší společnosti je silný. Pokud tyto protesty probíhají civilizovaným způsobem, nelze proti tomu nic namítat.'

V jednom ze sálů Bundestagu se Benedikt XVI. setkal se zástupci německé židovské obce. Z tohoto místa bylo plánováno a organizováno Shoah, vyhlazení židovských spoluobčanů v Evropě, Benedikt XVI. radikálně odsoudil Národněsocialistický režim teroru: „Všemohoucí“ Adolf Hitler byl pohanskou modlou, chtěl být náhradou za biblického Boha, Stvořitele a Otce všech lidí. S odmítnutím úcty k tomuto jedinému Bohu se ztrácí vždy také úcta k důstojnosti člověka. Čeho je schopen člověk odmítající Boha a jakou tvář může dostat národ s tímto „ne“ vůči Bůhu, ukázaly strašlivé obrazy z koncentračních táborů na konci války. S vděčností papež dodal, že v posledních desetiletích dochází k novému rozvoji židovského života v Německu a ocenil také stále se prohlubující dialog katolické církve s hebraismem.

Foto převzato