Během apoštolské cesty do Francie se papež setká s církví, která prochází hlubokou proměnou a zároveň byla Bohem obdarována mladými lidmi, kteří žádají o křest – domnívá se arcibiskup Éric de Moulins-Beaufort. Zdůrazňuje, že Francie, kterou uvidí Lev XIV., je zemí velkého paradoxu. Na jedné straně by se lidé rádi osamostatnili od Boha, zároveň však vidí, že právě křesťanství dává člověku svobodu. Právě evangelijní způsob života dnes přitahuje mladé lidi.
Arcibiskup de Moulins-Beaufort je metropolitou v Remeši. Až donedávna byl předsedou biskupské konference. Právě během jeho funkčního období se církev rozhodla definitivně vypořádat s dědictvím sexuálního zneužívání. Zároveň však zažila nové oživení, které vyvolal prudký příliv lidí, zejména mladých, kteří žádají o křest.
Arcibiskup de Moulins-Beaufort vnímá tento nový zájem o víru jako dar od Boha a povzbuzení. Zdůrazňuje, že příliv mladých lidí není výsledkem úspěšné pastorační činnosti. „Nenašli jsme žádné zázračné řešení. Věřím, že tito katechumeni jsou darem, který nám Bůh dává, aby nás povzbudil k práci na pastorační proměně,“ říká metropolita z Remeše v rozhovoru pro agenturu Fides.
Přiznává, že z dopisů novokřtěnců jasně vyplývá, že hlavním důvodem obrácení je objev nového způsobu života skrze setkání s Kristem: v pokoji, otevřenosti, překonání urážek a hněvu, v naději. Velmi zřídka se obrácení pojí s vlasteneckými pohnutkami či touhou po „dávné Francii“. Úžasné však je, jak snadno si noví katolíci osvojují jazyk Bible a liturgie. „Síla jejich duchovní zkušenosti je vede k novému objevování slov prvních křesťanů: je to jednoduché a velmi silné,“ říká francouzský arcibiskup.
Upozorňuje také na francouzský paradox. Je to nejen sekularizovaná země, ale země, která přímo usiluje o emancipaci od Bohu, a zejména od Ježíše Krista. Zároveň však Francouzi dobře cítí – říká metropolita z Remeše –, že víra je školou svobody, že jim nabízí větší svobodu než „osvobození se“ od Boha. „Ve Francii se to vše střetává: potřeba emancipace a vědomí bohatství, které víra nabízí.“
Arcibiskup de Moulins-Beaufort zdůrazňuje, že nový příliv věřících vede církev ve Francii k urychlení vnitřní transformace. Především se musí naučit žít s menším počtem kněží, dokud se neobjeví dostatečný počet nových povolání. Je třeba zřetelněji zdůraznit, co spadá do kompetence kněze, a zároveň uspořádat hierarchii tří kněžských funkcí (munera), protože dnes se věnuje příliš mnoho času správě na úkor hlásání evangelia a posvěcování. „Je třeba zjednodušit správu našeho majetku a organizační strukturu, abychom byli více otevřeni Slovu, svátostem a setkáním, při nichž společně rosteme.“