Lupa
Obsah Obsah
Portál
Reklama

Beatifikace Maronitský patriarcha Elias Hoyek a 80 mučedníků

Zdroj:Vatican NewsVatican News
Rubrika: Hlavní zprávy,Vatikán a zahraničí
Datum publikace22. 5. 2026, 14.52
TiskTisk

Papež schválil vyhlášení šesti dekretů Dikasteria pro svatořečení. Na základě dekretu o zázraku bude blahořečen libanonský patriarcha Elias Hoyek a dekret o mučednictví povede k beatifikaci skupiny osmdesáti mučedníků ze Santanderu z doby Španělské občanské války. Další čtyři dekrety potvrzují hrdinské ctnosti dvou Italů, Španělky a Kamerunce. Všichni byli členy řeholních kongregací.

image:Image 87/source/orig/86730_71360_0_844.jpeg

Lev XIV. dnes schválil dekret o zázraku, který otevírá cestu k beatifikaci významného libanonského patriarchy Eliase Hoyeka (1843-1931). Na jeho přímluvu byl uzdraven muslimský důstojník z drúzského etnika Nayef Abou Assi, který se vzbudil zcela vyléčený z oboustranné spondylolýzy, poté co se mu ve snu ukázal tento patriarcha, nazývaný také Otec velkého Libanonu. Elias Hoyek vystudoval teologii v Římě a na kněze byl vysvěcen v roce 1870. Po návratu do Libanonu založil spolu s matkou Rosalií Nasr první ženský řeholní institut maronitské církve, Kongregaci sester Svaté rodiny v Ebrine. V roce 1899 byl zvolen maronitským patriarchou Antiochie. Stal se důležitou osobností období, v němž se Libanonci snažili o získání nezávislosti na Otomanském impériu. Po vypuknutí I. Světové války otevřel brány klášterů, aby dal najíst hladovějícím bez ohledu na vyznání. Otomanskými autoritami byl odsouzen k deportaci, avšak díky zásahu papeže a rakousko-uherské diplomacie jí byl uchráněn. Osobně se podílel na vyjednávání s představiteli otomanského impéria, které vedly v roce 1920 ke vzniku nového Státu Velkého Libanonu.

Osmdesát mučedníků španělské občanské války

Zároveň papež podepsal také dekret o mučednictví „in odium fidei“ – z nenávisti k víře, který se týká Božích služebníků otce Francisca Gonzáleze de Córdova a 79 druhů, kněží, řeholníků, bohoslovců a laiků, zavražděných v letech 1936 – 1937 na území diecéze Santander. Někteří byli hozeni do moře se svázanýma rukama, jiní zabiti a spáleni, další zemřeli v internačním táboře. Jde o skupinu 67 kněží, 3 karmelitánů, 3 seminaristů a 7 laiků.

P. Francisco Gonzáles de Córdova byl farářem ve městě Santoña. V době pronásledování odmítl odejít. Byl zadržen a odvezen na loď proměněnou ve vězení. Nepřestal povzbuzovat své spoluvězně, zpovídat je a recitovat s nimi růženec. Před popravou požádal o povolení udělit rozhřešení svým druhům a požehnat jim.

Dekrety o heroických ctvnostech

Další čtyři dekrety potvrzují hrdinské ctnosti italského salesiánského kněze Costantina Vendrameho (1893 – 1957), který zemřel na misiích v Indii, italského kapucína Nazarena da Pula (občanským jménem Giovanni Zucca, 1911 - 1992), španělské abatyše Maríe Anny Alberdi Echezzarretta (1912 – 1998) a bosého karmelitána narozeného v Kamerunu Jeana-Thierryho od Dítěte Ježíše a od Utrpení (1982 – 2006).


Focusy

Papež Lev XIV. Světci dneška

Související články

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou