Biskup Wasserbauer k synodě: Očekávám atmosféru naslouchání především Duchu Svatému

Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský, je zástupce České biskupské konference, který bude po dobu měsíce října přítomen na XVI. generálním shromáždění biskupské synody "Za církev synodální" ve Vatikánu. Ještě před jeho odjezdem do Říma jsme mu položili několik dotazů.

Jak se těšíte na měsíční zasedání biskupské synody v Římě?

Ano, těším se a mám pocit, že snad čím dál více. Jelikož jsem jako služebně nejmladší biskup v České republice na synodě ještě nikdy nebyl, prožívám i určitou nejistotu a očekávání, jaké to bude a jak to bude probíhat. Řím ale z dob svých studií znám opravdu dobře, takže je to takové pozitivní napětí a očekávání.

Co očekáváte? Dostali jste nějaké pokyny ze sekretariátu synody, jak bude generální shromáždění a následné práce ve skupinách probíhat?

Očekávám především intenzivní duchovní atmosféru, protože to papež František i kardinál Mario Grech (pozn. red. generální sekretář Synody biskupů) opakovaně zdůrazňují. Očekávám atmosféru naslouchání především Duchu Svatému ale i mezi účastníky. Očekávám setkání se spoustou lidí, bratří a sester, z nichž většinu zatím neznám, ale rád se s nimi seznámím. Očekávám zkušenost universální církve. Očekávám i určitá napětí, ale nemám z toho velké obavy.

A nezlobte se, že neodpovím na ty pokyny, ale v posledních týdnech před synodou jsme dostali pokynů tolik, že to zde není možné ani zdaleka všechno vyjmenovat. 

Papež František několikrát opakoval, že si nepřeje, aby došlo k "ideologizaci synody". Nebojíte se, že se budou některé ideologické skupiny snažit protlačit určitá kontroverzní témata jako je svěcení žen či zrušení celibátu? 

Nebojím se toho, ale vím, že to možná nastane. Zároveň ale pevně věřím, že ujištění našeho Pána, že svoji církev neopustí, jsou neochvějně platná. A také papež František nás v průběhu synodálního procesu opakovaně ujišťoval, že se nauka církve měnit nebude.

Jedná se o první zasedání celosvětové synody (druhé a poslední bude příští rok), prošli jsme několika fázemi od farních společenství, přes diecézní, národní a kontinentální. Jaký bude mít výsledek reálný dopad na život místní a univerzální církve?

Zatím je možné pouze spekulovat, s čímž já osobně nechci ztrácet čas. Dopředu není nic určené ani stanovené, k čemu bychom měli dospět. Jsou sice daná témata a okruhy, ale kam nás Duch Svatý v modlitbě a ve vzájemném naslouchání a diskuzích povede, nelze nyní říci. Musíme se nechat překvapit a zároveň věřit, že to bude pro církev i svět dobré a přínosné.