Biskupové při COMECE vyjádřili obavy nad rozsudkem Soudního dvora EU o uznávání manželství osob stejného pohlaví

3. prosince 2025 vydalo předsednictvo Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE) prohlášení, ve kterém reaguje na nedávný rozsudek Soudního dvora EU ve věci Wojewoda Mazowiecki (C-713/23). Rozhodnutí ukládá členským státům povinnost uznat manželství dvou občanů EU stejného pohlaví, pokud bylo uzavřeno v jiném členském státě a dotyční využili právo na volný pohyb.

Předsednictvo COMECE v prohlášení zdůrazňuje, že jejich úvahy vycházejí z antropologického pohledu církve na manželství jako svazek muže a ženy založený na přirozeném právu. Při zachování plného respektu k úloze soudních institucí EU vyjadřují obavy z dopadů rozsudku na oblasti, které podle evropských smluv spadají do výlučné pravomoci členských států.

Podle COMECE rozsudek posouvá dosavadní judikaturu Soudního dvora EU za hranice mandátu Unie. Ačkoli článek 9 Listiny základních práv EU ponechává definici manželství na vnitrostátních právních předpisech, výrok Soudního dvora podle biskupů prakticky omezuje prostor států definovat instituci manželství v souladu se svou ústavní tradicí.

Biskupové upozorňují rovněž na skutečnost, že rozsudek přisuzuje jen omezený význam ochraně národní identity členských států, zaručené článkem 4(2) Smlouvy o EU. V některých zemích je přitom definice manželství součástí ústavního pořádku a národní identity, kterou evropské právo dlouhodobě respektuje.

COMECE varuje, že rozsudek může vyvíjet tlak na změnu vnitrostátních právních systémů v oblasti rodinného práva, přestože EU nemá kompetence tuto oblast harmonizovat. Rozhodnutí může vést k nutnosti zavádět nové administrativní postupy a v některých případech dokonce k neaplikování platných ustanovení národního práva.

V prohlášení upozorňují také na riziko oslabení právní jistoty: státy budou obtížněji předvídat, které části jejich rodinné legislativy zůstanou plně autonomní.

Varují, že tato logika může v budoucnosti otevírat cestu k zásadním změnám i v jiných oblastech přeshraničního rodinného práva – například v otázce náhradního mateřství, které je v řadě členských států zakázáno nebo výrazně omezeno.

Podobné rozsudky mohou být v některých členských státech vnímány jako zásah do jejich kompetencí a přispívat k růstu protievropských nálad. V současné době, kdy je projekt evropské integrace vystaven mnoha výzvám, může být tato skutečnost podle nich snadno zneužita.

Plné znění prohlášení