Poutníci si připomněli 1200 let od narození sv. Metoděje

‎Na 23 tisíc poutníků dnes, v neděli 5. července 2015, oslavilo svaté Cyrila a Metoděje; při té příležitosti si připomněli dvanáctisté výročí narození prvního moravského biskupa sv. Metoděje i třicáté výročí pouti, při níž věřící otevřeně vystoupili proti komunistickému režimu. Taktéž prosili za současné dění ve světě.
Publikováno: 5. 7. 2015 15:00

Velehrad: Úvodem dnešního cyrilometodějského setkání olomoucký arcibiskup Jan Graubner, do jehož diecéze Velehrad patří, přivítal všechny přítomné, mezi nimi také letošního hosta Mons. Josyfa Miljana, světícího biskupa z ukrajinského Kyjeva. Hlavní celebrant slavnostní bohoslužby kardinál Dominik Duka připomenul několik významných velehradských okamžiků z nedávných dějin, mezi nimi i pouť v roce 1985, která se stala otevřenou manifestací věřících proti komunistickému režimu.

S homilií se k věřícím obrátil olomoucký arcibiskup Jan Graubner a připomenul, že na letošek připadá také výročí 1200 let od narození sv. Metoděje. „Měl významné místo ve státní správě, ale rozhodl se pro život v klášteře. Z jeho ticha byl vytržen a poslán se svým bratrem Cyrilem (…) k nám na Moravu, kde se stal naším prvním biskupem,“ shrnul Metodějův život a připomenul, že soluňští bratři položili základy křesťanské kultury slovanských národů tím, že změnili jejich smýšlení.

Křesťanská kultura podle olomouckého arcibiskupa roste uváděním Kristových myšlenek do života. „Kdo pozve a přijme do svého života Boha, který je láska, miluje, to znamená: chce dobro pro druhé, nejen pro sebe,“ uvedl arcibiskup Graubner a postavil pak do protikladu k této kultuře, dobře patrné zejména v životě dřívějších generací, tzv. „kulturu smrti“: „Kde je středem a vrcholem lidského snažení i normou jednání jen vlastní já, tam chybí spravedlnost, štědrost, radost z obdarování, láska hledající dobro druhého, tam často chybí stabilní rodiny a děti, tam stárne a vymírá národ a vytrácí se naděje,“ prohlásil.

Pro budování křesťanské kultury je podle arcibiskupa Graubnera třeba se nasadit i za cenu oběti a pracovat na změně myšlení. „Začít je třeba u dětí křesťanskou výchovou. Naše církev je už dnes organizací, která má nejvíce dobrovolníků a dárců, ale vidíme, že je co zlepšovat,“ upozornil pak a pokračoval: „I dnešní kulturu lze povznést, když budeme vděční Bohu za to, co nám denně dává (…), když se budeme o ty poklady dělit s těmi, kterým chybí, když přijmeme výzvu dnešního evangelia a půjdeme sjednoceni v Ježíšově jménu hlásat Boží království,“ připomněl olomoucký arcibiskup a své kázání uzavřel slovy: „Kultura dávání bude budovat vztahy a upevní společnost. Pak snad budeme umět štědře obdarovávat a třeba taky pozvedat nejen své potřebné, ale i cizince, kteří to štěstí doma neměli.“

Při dnešních přímluvách věřící prosili za potřebné a trpící. Zvláštní prosby byly věnovány ukončení konfliktu na Ukrajině a také tomu, aby ti, kdo podněcují násilí nebo ho páchají, od svého jednání upustili.

Nedílnou součástí velehradských slavností je i oceňování osobností církevního či veřejného života za jejich přínos. Řád sv. Cyrila a Metoděje letos obdržel Karel Rechlík, děkovné uznání ČBK převzali z rukou kardinála Duky František Macek, Jiří Florian a Miloš Bok. Pamětní medailí byla oceněna Květoslava Jakubalová.

V závěru bohoslužby pozdravili věřící i někteří pozvaní hosté. Zástupce prezidentské kanceláře Jindřich Forejt přečetl pozdrav prezidenta Miloše Zemana, který připomenul významná výročí spojená s Velehradem a též zde zavzpomínal na nedávnou návštěvu Vatikánu, při níž zopakoval své pozvání papeže Františka na Velehrad. Apoštolský nuncius v ČR Giuseppe Leanza vyjádřil svou radost z toho, že může být přítomen dnešní oslavě, a zdůraznil, že v duchu cyrilometodějského odkazu dnes papež František zahajuje svou týdenní cestu po Latinské Americe, aby zde utvrzoval ve víře a lásce. Ukrajinský biskup Josyf Miljan naopak připomenul strasti svého národa a poděkoval za pomoc, kterou Česká republika prostřednictvím charity jeho zemi poskytuje. Předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr pak nakonec upozornil na zítřejší výročí 600 let od upálení Mistra Jana Husa, jehož odkaz podle něj vybízí věřící napříč denominacemi k odvaze. Taktéž se zmínil o aktuálním tématu migrace. Řekl, že bychom v tomto neměli zapomínat na nedávnou minulost, kdy mnozí naši spoluobčané hledali nový domov v zahraničí, a vyzval k tomu, aby ti, kdo nový domov hledají dnes, nalezli dveře otevřené.

Slavnostní den ovšem pokračuje i po ukončení hlavní mše svaté. Na Velehradě dále probíhá program Dnů lidí dobré vůle a věřící se také mohou zúčastnit mše svaté byzantsko-slovanského ritu, kterou bude v poutní bazilice celebrovat řeckokatolický exarcha Mons. Ladislav Hučko. Královéhradecký biskup Jan Vokál zase bude slavit mši svatou v jihomoravských Mikulčicích.

Podrobnosti k velehradské pouti a Dnům lidí dobré vůle hledejte též na www.velehrad.eu.

Text homilie arcibiskupa Jana Graubnera naleznete v příloze.

(spolupráce: Jiří Gračka, tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého; foto: Jakub Zelina)

Soubory ke stažení

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Největší příběhy všech dob

Jeden z největších myslitelů, spisovatelů, pedagogů Jan Amos Komenský napsal: „Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“ Za nejvýznamnější zdroj moudrosti tento „učitel národů“ považoval Bibli.
04.03.2021

Papež František osobně podpoří při návštěvě Iráku komunity, kterým pomáhá Charita Česká republika

Papež František navštíví 5. – 8. března 2021 jako první nejvyšší představitel katolické církve v historii Irák. Chce podpořit mírovou obnovu země, která se ještě nedávno zmítala v krvavém konfliktu. Nábožensky založené útoky vyhnaly ze země mimo jiné stovky tisíc křesťanů, především z oblasti Ninivské nížiny. Její obnovu přijede papež osobně podpořit. Charita Česká republika v Ninive dlouhodobě pomáhá navrátivším se uprchlíkům zajistit si trvalou obživu.
04.03.2021

František v Iráku – fakta a čísla

Historicky ojedinělá, výjimečná svým pandemickým kontextem, nepopiratelně riskantní – všechny tyto přívlastky vystihují nadcházející návštěvu papeže Františka v Iráku, včetně autonomního Kurdistánu, která bude 33. mezinárodní cestou jeho pontifikátu. Čtyřiaosmdesátiletý papež se na ni vydá v pátek ráno, po patnáctiměsíční „internaci“ ve Vatikánu, jak karanténní omezení pohybu označil v jednom z nedávných rozhovorů.
04.03.2021

Výkonný výbor Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír podpořil obyvatele Myanmaru

Přinášíme prohlášení výkonného výboru Justitia et Pax Europe, kterým vyjadřuje solidaritu obraně demokracie a pokojným demonstracím v Myanmaru, a připojuje se tím i k nedávné výzvě papeže Františka.
04.03.2021

Svatý otec: Dialog s Bohem je milost naší víry

Při pravidelné středeční audienci hovořil papež František o tom, že díky Ježíši a modlitbě máme přístup k Nejsvětější Trojici. Pokračoval tak ve svém cyklu katechezí věnovaných právě tématu modlitby, přičemž tento týden se zaměřil na vztah mezi modlitbou a Trojicí.
03.03.2021