Proč si katolická církev připomíná počátek reformace?

Koncem října 2016 připomněl papež František společně s předsedou Světové luterské federace Munibem Younanem ve švédském Lundu 500. výročí začátku reformace. Dnes, kdy křesťané na celém světě zahajují týden modliteb za jednotu křesťanů, komentuje tuto událost na stránkách deníku Osservatore Romano kardinál Kurt Koch, který má ve Vatikánu na starost ekumenické vztahy.
Publikováno: 18. 1. 2017 13:00

Portrét Martina Luthera, Lucas Cranach st.

Důvodem k sepsání komentáře je pro předsedu Papežské rady pro jednotu křesťanů touha, aby událost ze švédského Lundu pouze nezapadla do minulosti. Kardinál také reaguje na kritiku, která se po papežově návštěvě zvedla mezi některými katolíky i protestanty.

Letošní kulaté výročí zahájení reformace, jež se datuje od údajného přibití 95 tezí proti odpustkům na vrata wittenberské katedrály, se poprvé koná v ekumenické době, uvádí kardinál. Proto nemůže být slaveno v polemických nebo odbojných tónech, jak se tomu dělo v minulosti.

V katolické církvi mezitím uzrálo přesvědčení, že reformace se týká také jí samotné. „Připomínka je pro obě strany vítaným pozváním k dialogu o tom, co se mohou katolíci naučit z reformace a co si mohou protestanté vzít z katolické církve jako obohacení pro svou víru,“ uvádí kardinál.

Připomíná přitom, že skutečným cílem Martina Luthera nebylo rozdělení církve, nýbrž obrodné hnutí uvnitř katolické církve. Svých 95 tezí zřejmě podle historiků Luther nepřibil na katedrálu, ale zaslal je dvěma biskupům jako výzvu k zahájení dialogu. „Absolutně nechtěl odtržení se od katolické církve a založení církve nové, nýbrž zamýšlel obnovu celého křesťanstva v duchu evangelia,“ píše Koch. Vznik samostatné reformované církve byl dán z velké části politickými úmysly (např. přijetí protestanství některými městy). Rozdělení církve je proto nutné chápat jako dočasné selhání původního záměru a nouzové východisko. Skutečný úspěch reformace by nyní představovalo překonání rozdělení a jedna církev, obnovená podle evangelia.

„Připomínka roku 2017, která upozorňuje na počátek reformace, má být tedy chápaná jako výzva navrátit se k původní mu úmyslu Martina Luthera a ptát se, co znamená dnes, pro katolíky a protestanty, stejně jako pro ekumenismus obecně, po 500 letech rozdělení,“ pokračuje předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů.

Kardinál připomíná i slova emeritního papeže Benedikta XVI. podle kterého má být rok 2017 „na celém světě“ příležitostí k „slavení společné ekumenické připomínky, abychom se snažili posunout dále, na celosvětové úrovni, základní otázky“. To však podle Ratzingera nemá proběhnout „formou triumfalistické oslavy, nýbrž společným vyznáním víry v trojjediného Boha a ve společné poslušnosti našemu Pánu a jeho slovu“.

Jak dále uvádí kardinál Koch, připomínka 500. výročí reformace je „slibná“, pokud se v ní objevují tři prvky přítomné i v nedávno vydaném dokumentu Od konfliktu ke společenství: vděčnost, uznání vin a naděje.

Křesťané jsou vděční za 50 let lutersko-katolického dialogu. Jeho výrazným momentem byl podpis deklarace o nauce ospravedlnění v roce 1999. Věřící všech církví si v těchto letech uvědomili společný kořen víry, který nebyl rozdělením zničen. Katolíci mohli také lépe porozumět skutečné motivaci reformace i Martina Luthera, byť se nepopírají i některé stinné stránky.

Kristovi následovníci však také musí uznat své viny a činit pokání. Reformace ve svém důsledku nevedla k obnově církve, nýbrž k rozdělení, po němž následovaly náboženské války. Mezi nimi je i Třicetiletá válka, „která proměnila Evropu v rudé moře krve“. „Jediné Kristovo tělo bylo roztrženo a křesťané páchali kruté násilí jedni na druhých,“ uvádí Koch. Každá autentická připomínka reformace má proto zahrnovat i akt smíření a „očištění paměti“, aby tíha minulých vin nezatěžovala současné vztahy.

I když není reálné, aby společná připomínka reformace dovedla věřící k plné jednotě církví, přesto je naděje a bude podle kardinála velkou věcí, pokud se uskuteční kroky vedoucí k „církevnímu společenství, jež zavazuje“. To je cílem jakékoliv ekumenické snahy: „Po 500 letech rozdělení, po tom, kdy jsme žili dlouhou dobu jedni proti druhým nebo vedle sebe, se musíme naučit žít jedni spojeni poutem více s druhými,“ píše kardinál Koch.

V závěru připomíná kardinál výročí Augusburského vyznání, které ve své době představovalo snahu o zachování jednoty a od jehož sepsání uplyne v roce 2030 pět set let. Autor, Filip Melanchthon, „se vydal až k limitům toho, co je lidsky možné k zachování jednoty církve, v přesvědčení, že obnova církve a její jednota jsou niterně propojené,“ píše kardinál v komentáři.

(zdroj: Osservatore Romano)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Fotogalerie: Mše svatá ke cti sv. Ludmily v bazilice sv. Jiří

Ve čtvrtek 16. září 2021 proběhla v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě slavnostní mše svatá ke cti svaté Ludmily. Hlavním celebrantem byl Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký. Po celou dobu bohoslužby byla v bazilice vystavena k uctění lebka mučednice. Liturgii doprovodila zpěvem Schola Gregoriana Pragensis. Přinášíme fotogalerii.
17.09.2021

Papežská mše zahájí plenární zasedání evropských biskupů

Svatý stolec dnes zveřejnil program papežských bohoslužeb v měsících září a říjnu. Papež František bude hlavním celebrantem mší svatých u příležitosti plenárního zasedání CCEE, zahájení biskupské synody a biskupského svěcení.
17.09.2021

Budapešť a Slovensko: apoštolská cesta v jedné minutě

Krátká videomozaika jako ohlédnutí za 34. mezinárodní apoštolskou cestou papeže Františka do Budapešti a na Slovensko. Římský biskup ji zakončil poděkováním před ikonou Salus Populi Romani v bazilice Panny Marie Větší.
17.09.2021

Vědci rekonstruovali obličej sv. Ludmily

Díky moderním vědeckým a technickým metodám můžeme při příležitosti jubilejního roku, ve kterém si připomínáme 1100 let od smrti svaté Ludmily, pohlédnout této světici do tváře. Mezinárodní tým odborníků z České republiky a Brazílie digitálně z jednotlivých segmentů znovu sestavil obličejovou část lebky kněžny Ludmily a celosvětově uznávaný specialista na rekonstrukci obličeje člověka podle lebky, Cícero Moraes, následně rekonstruoval Ludmilin obličej.
16.09.2021

Čeští biskupové na mši svaté s papežem Františkem v Šaštíně

Ve středu 15. září 2021 dorazila řada poutníků do slovenského Šaštína, kde se poblíž baziliky Sedmibolestné Panny Marie v 10.00 hodin konala mše svatá s papežem Františkem. Mezi poutníky byli také biskupové a generální vikáři z Čech i Moravy. Po skončení bohoslužby měli čeští poutníci příležitost se u šaštínské baziliky setkat se svými biskupy a kněžími. Přinášíme fotogalerii.
16.09.2021