banner sekce
Sekce

Odbor analýz církevních dat

Co Češi čekají od katolické církve?

Téměř polovina populace ČR má neutrální až pozitivní vztah k církvi, i když se k ní přímo nehlásí ani není vymezená v otázce víry v Boha. Z hlediska komunikačního potenciálu představují tyto skupiny obyvatel obrovskou výzvu. Vyplývá to z výzkumu, který sledoval vztah obyvatel ČR k církvi a přinesl zajímavé rozdělení do skupin podle vztahu k víře i k církvi jako instituci.
Publikováno: 1. 11. 2016 11:00

Zkoumání víry a vztah k církvi

V roce 2016 se uskutečnil další ze série výzkumů zaměřených na vnímání katolické církve v ČR. Jeho cílem bylo nejen zjistit zastoupení věřících u nás (jako zjišťuje Sčítání lidu, STEM aj.), ale také sledovat, jaký vztah mají lidé ke katolické církvi, ať už jsou věřící nebo ne (podobně jako výzkum IPSOS 2015 - viz Vnímání církve v ČR, ale ve výrazně podrobnější míře).

Výzkum byl realizován na nadstandardně velkém vzorku (téměř 3,5 tisíce obyvatel), aby bylo možné výsledky interpretovat i na jednotlivé regiony. Bylo to také vůbec poprvé, kdy se data z průzkumu veřejného mínění třídila na diecéze[1] a nikoliv na kraje. Pro potřeby katolické církve je toto dělení samozřejmě mnohem smysluplnější. Výzkum zjišťoval řadu věcí, například odkud lidé získávají informace o aktivitách církve nebo, jak jednotlivé aktivity církve i jejích představitelů hodnotí.

Vztah Čechů k církvi a k víře je velmi neutrální

Na základě výsledků výzkumu byla vytvořena pracovní segmentace respondentů podle postoje k církvi a k víře. Z ní se ukázalo, že téměř 48 % obyvatel patří do skupin, které sice sami sebe nepovažují za věřící ani se nehlásí ke katolické církvi, nicméně v řadě oblastí mají o církevní dění i služby zájem a v zásadě deklarují spíš pozitivní vztah k církvi. V tomto ohledu představují obrovský pastorační i komunikační potenciál. S kladným nebo neutrálním vztahem ke katolické církvi je to 13 % „obhájců“ (věřících), 33 % „hledajících“ (věřících, kteří se nehlásí ke konkrétní církvi nebo nevěřících, kteří víru v zásadě neodmítají) a 15 % „oceňujících“ (nevěřících, kteří deklarují pozitivní vztah k církvi jako instituci). Do skupin s negativním vztahem ke katolické církvi patří „jinověrci“ 1 %, „kritici“ 12 % a pomlouvači 13 %. Celých 12 % populace je pak nezařaditelných (prostě nemá k církvi ani víře vztah vůbec žádný).

Tato zjištění korespondují s předchozími výzkumy, ze kterých se profiluje kolem 13 % sympatizujících příslušníků a na opačné straně přibližně stejně velké procento kovaných ateistů s negativním vztahem k církvi. Oproti jiným datům nám ale tato významně zpřesňují údaje o velké části obyvatel, kteří se sice přímo neidentifikují s katolickou církví a nepovažují se za jasně věřící, nicméně deklarují zejména v některých oblastech poměrně velké sympatie vůči církvi.

„Touchpoints“ a očekávání

Hlavní očekávání od katolické církve je, že bude zmírňovat sociální nouzi a vychovávat lidi k vzájemné úctě.

V Českých regionech (diecézích) si obrázek o církvi dělají lidé více na základě informací z médií (zejména televize a internetu), na Moravě je silnější interakční znalost a přímý kontakt s někým z věřících nebo z církevních představitelů.

Ke zlepšení vztahu k církvi, který je obecně neutrální či mírně negativní, by podle doporučení plynoucích z výsledků výzkumu přispělo méně formální chování církevních představitelů, srozumitelnější vyjadřování a větší využití moderních nástrojů komunikace. Z hlediska obsahu by prospěla komunikace konkrétních příkladů (zejm. v případě hospodaření a restitučního majetku) a rychlejší vyjadřování k aktuálním společenským tématům. Přitom tradiční hodnoty nejsou v rozporu s moderní komunikací.

Jaké aktivity církve znají i nevěřící?

Podle respondentů poskytuje katolická církev řadu velmi kvalitních služeb, které jsou velmi dobře hodnoceny, nicméně o některých se bohužel málo ví. Velkou výzvou je v tomto ohledu především kvalitní a vyhledávané, ale méně známé, církevní školství (na všech stupních - od mateřských po vysoké školy).

Nejznámější, nejčastěji poptávané a současně velmi dobře hodnocené jsou církevní služby spojené s udělováním svátostí (křtiny, svatby), slavení svátků (Velikonoce) a poskytování duchovní podpory v těžkých životních situacích. Méně je v povědomí již zmiňované vzdělávání (církevní školství) a pořádání společenských akcí.

Největší očekávání jsou spojena se službami sociální a zdravotní péče, které považuje za jednoznačnou doménu katolické církve většina respondentů.

Zadavatelem výzkumu byla Česká biskupská konference. Podrobnější závěry z výzkumu a další informace vám v případě zájmu poskytne PhDr. Kateřina Pulkrábková, pulkrabkova@cirkev.cz.

[1] V České republice je celkem 8 diecézí. Hranice diecézí víceméně kopírují hranice krajů (cca 1 diecéze = dva kraje), nicméně někde se nepřekrývají zcela a většina diecézí musí v tomto ohledu spolupracovat s více než dvěma kraji, zejména ve svých hraničních oblastech.

(Autor: Daniel Chytil, Odbor analýzy církevních dat)

 

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Česká tenisová špička podpořila Arcidiecézní charitu Praha

V areálu pražské Sparty se odehrává charitativní turnaj O pohár prezidenta Českého tenisového svazu. Akce se účastní nejlepší čeští tenisté a tenistky včetně Petry Kvitové, Barbory Strýcové, Jiřího Veselého či Lukáše Rosola. Hráči se rozhodli vzdát části startovného ve prospěch Nadace Pohyb bez pomoci a Arcidiecézní charity Praha.
28.05.2020

Brno ozdobí socha P. Martina Středy

V rámci projektu Magistrátu statutárního města Brna "Sochy pro Brno" ozdobí jihomoravskou metropoli nová socha, tentokrát jezuitského kněze P. Martina Středy. Slavnostně bude odhalena v rámci srpnových oslav Dne Brna.
28.05.2020

P. Jiří Mannl oslavil sté narozeniny

Před sto lety se 21.5. narodil kněz královéhradecké diecéze Jiří Mannl, který nyní žije ve farnosti ve Vysokém Mýtě.
28.05.2020

Nominantka za ČBK Hana Lipovská byla zvolena do Rady České televize

ČBK nominovala do Rady České televize Hanu Lipovskou, která dnes tuto nominaci proměnila a poslanci ji 114 hlasy zvolili za novou členku rady.
27.05.2020

Papež: Modlitba přitahuje Boží moc

Pravidelná středeční katecheze byla papežem pronesena v knihovně Apoštolského paláce před televizními kamerami. Uvedena byla četbou několika veršů ze Žalmu (Žl 17, 1-3.5): »Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, všimni si mého nářku«. V katechezi se pak papež František zaměřil na modlitbu spravedlivých.
27.05.2020