banner sekce
Sekce

Odbor analýz církevních dat

Co Češi čekají od katolické církve?

Téměř polovina populace ČR má neutrální až pozitivní vztah k církvi, i když se k ní přímo nehlásí ani není vymezená v otázce víry v Boha. Z hlediska komunikačního potenciálu představují tyto skupiny obyvatel obrovskou výzvu. Vyplývá to z výzkumu, který sledoval vztah obyvatel ČR k církvi a přinesl zajímavé rozdělení do skupin podle vztahu k víře i k církvi jako instituci.
Publikováno: 1. 11. 2016 10:00

Zkoumání víry a vztah k církvi

V roce 2016 se uskutečnil další ze série výzkumů zaměřených na vnímání katolické církve v ČR. Jeho cílem bylo nejen zjistit zastoupení věřících u nás (jako zjišťuje Sčítání lidu, STEM aj.), ale také sledovat, jaký vztah mají lidé ke katolické církvi, ať už jsou věřící nebo ne (podobně jako výzkum IPSOS 2015 - viz Vnímání církve v ČR, ale ve výrazně podrobnější míře).

Výzkum byl realizován na nadstandardně velkém vzorku (téměř 3,5 tisíce obyvatel), aby bylo možné výsledky interpretovat i na jednotlivé regiony. Bylo to také vůbec poprvé, kdy se data z průzkumu veřejného mínění třídila na diecéze[1] a nikoliv na kraje. Pro potřeby katolické církve je toto dělení samozřejmě mnohem smysluplnější. Výzkum zjišťoval řadu věcí, například odkud lidé získávají informace o aktivitách církve nebo, jak jednotlivé aktivity církve i jejích představitelů hodnotí.

Vztah Čechů k církvi a k víře je velmi neutrální

Na základě výsledků výzkumu byla vytvořena pracovní segmentace respondentů podle postoje k církvi a k víře. Z ní se ukázalo, že téměř 48 % obyvatel patří do skupin, které sice sami sebe nepovažují za věřící ani se nehlásí ke katolické církvi, nicméně v řadě oblastí mají o církevní dění i služby zájem a v zásadě deklarují spíš pozitivní vztah k církvi. V tomto ohledu představují obrovský pastorační i komunikační potenciál. S kladným nebo neutrálním vztahem ke katolické církvi je to 13 % „obhájců“ (věřících), 33 % „hledajících“ (věřících, kteří se nehlásí ke konkrétní církvi nebo nevěřících, kteří víru v zásadě neodmítají) a 15 % „oceňujících“ (nevěřících, kteří deklarují pozitivní vztah k církvi jako instituci). Do skupin s negativním vztahem ke katolické církvi patří „jinověrci“ 1 %, „kritici“ 12 % a pomlouvači 13 %. Celých 12 % populace je pak nezařaditelných (prostě nemá k církvi ani víře vztah vůbec žádný).

Tato zjištění korespondují s předchozími výzkumy, ze kterých se profiluje kolem 13 % sympatizujících příslušníků a na opačné straně přibližně stejně velké procento kovaných ateistů s negativním vztahem k církvi. Oproti jiným datům nám ale tato významně zpřesňují údaje o velké části obyvatel, kteří se sice přímo neidentifikují s katolickou církví a nepovažují se za jasně věřící, nicméně deklarují zejména v některých oblastech poměrně velké sympatie vůči církvi.

„Touchpoints“ a očekávání

Hlavní očekávání od katolické církve je, že bude zmírňovat sociální nouzi a vychovávat lidi k vzájemné úctě.

V Českých regionech (diecézích) si obrázek o církvi dělají lidé více na základě informací z médií (zejména televize a internetu), na Moravě je silnější interakční znalost a přímý kontakt s někým z věřících nebo z církevních představitelů.

Ke zlepšení vztahu k církvi, který je obecně neutrální či mírně negativní, by podle doporučení plynoucích z výsledků výzkumu přispělo méně formální chování církevních představitelů, srozumitelnější vyjadřování a větší využití moderních nástrojů komunikace. Z hlediska obsahu by prospěla komunikace konkrétních příkladů (zejm. v případě hospodaření a restitučního majetku) a rychlejší vyjadřování k aktuálním společenským tématům. Přitom tradiční hodnoty nejsou v rozporu s moderní komunikací.

Jaké aktivity církve znají i nevěřící?

Podle respondentů poskytuje katolická církev řadu velmi kvalitních služeb, které jsou velmi dobře hodnoceny, nicméně o některých se bohužel málo ví. Velkou výzvou je v tomto ohledu především kvalitní a vyhledávané, ale méně známé, církevní školství (na všech stupních - od mateřských po vysoké školy).

Nejznámější, nejčastěji poptávané a současně velmi dobře hodnocené jsou církevní služby spojené s udělováním svátostí (křtiny, svatby), slavení svátků (Velikonoce) a poskytování duchovní podpory v těžkých životních situacích. Méně je v povědomí již zmiňované vzdělávání (církevní školství) a pořádání společenských akcí.

Největší očekávání jsou spojena se službami sociální a zdravotní péče, které považuje za jednoznačnou doménu katolické církve většina respondentů.

Zadavatelem výzkumu byla Česká biskupská konference. Podrobnější závěry z výzkumu a další informace vám v případě zájmu poskytne PhDr. Kateřina Pulkrábková, pulkrabkova@cirkev.cz.

[1] V České republice je celkem 8 diecézí. Hranice diecézí víceméně kopírují hranice krajů (cca 1 diecéze = dva kraje), nicméně někde se nepřekrývají zcela a většina diecézí musí v tomto ohledu spolupracovat s více než dvěma kraji, zejména ve svých hraničních oblastech.

(Autor: Daniel Chytil, Odbor analýzy církevních dat)

 

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Zemřel nejstarší kněz královehradecké diecéze P. Jiří Mannl

V pondělí 18. ledna podlehl koronaviru nejstarší kněz královéhradecké diecéze, P. Jiří Mannl, který v květnu loňského roku oslavil své 100. narozeniny.
21.01.2021

Papežský telegram Bidenovi: Usilujte o autentickou spravedlnost a svobodu

Papež František napsal zvláštní poselství u příležitosti dnešního nástupu 46. prezidenta USA do úřadu. Ctihodný Joseph R. Biden, prezident Spojených států amerických, Bílý dům, Washington DC, stojí v hlavičce textu, který citujeme v plném znění.
20.01.2021

125. plenární zasedání ČBK proběhlo opět částečně online

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali v rámci 125. plenárního zasedání 19. - 20. ledna 2021 v Praze na Arcibiskupství pražském. Z důvodu protipandemických opatření ze strany Vlády ČR se část biskupů setkala osobně a část se připojila na jednání formou online konference stejně jako na podzimním jednání loni. Hlavním tématem tohoto plenárního zasedání byly ekonomické záležitosti, jejichž schválení bylo nezbytné pro další chod církevních institucí v roce 2021.
20.01.2021

Papež František: Jednota je dar, o nějž je třeba prosit modlitbou

Dopoledne pronesl Petrův nástupce v přímém přenosu z knihovny Apoštolského paláce pravidelnou katechezi. Jako každý rok zaměřil papež pozornost na probíhající Týden modliteb za jednotu křesťanů (18. - 25. ledna), což dobře zapadlo do cyklu, ve kterém již od 6. května loňského roku pojednává o modlitbě. Ve své katechezi připomněl, že jednoty je dosaženo pouze s Boží milostí, a ne naší vlastní silou vůle.
20.01.2021

Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ schválila Vláda ČR

Vláda ČR na svém zasedání 11. ledna 2021 schválila Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ pro roky 2021 a 2022, na jehož tvorbě se podíleli i zástupci České biskupské konference.
20.01.2021