Katolický týdeník: Chraň své srdce

Slýcháváme řadu dobrých rad, jak předcházet infarktu a dalším srdečním onemocněním úpravou jídelníčku či sportem, ale jak často bereme ohled na svá srdce ve významu duchovním? Je to přitom výzva právě pro blížící se postní dobu.

Podle Písma svatého máme své srdce střežit a chránit, protože z něj vycházejí prameny života (Př 4,23). V Bibli je srdce zmíněno dokonce 850krát v souvislosti s osobností člověka, tedy jako kombinace myšlenek, pocitů, tužeb a rozhodování či vůle. Zvláště pocity jsou námi, „racionálními“ lidmi, často přehlíženy a odsuzovány jako „prchavé“. Přitom právě emoce mnohdy souvisí s nejhlubšími lidskými touhami, které do našeho srdce vložil Bůh – jen jim ne vždy správně rozumíme.

O tom, že v záplavě slyšeného a viděného nám jen srdce říká, jakou hodnotu mají tyto informace pro život, ubezpečuje nás o správnosti víry a dává nám vnitřní jistotu cesty ke spáse, věděl už sv. Ignác z Loyoly, když napsal: „Člověka neuspokojuje, jestliže mnoho ví, nýbrž pociťuje-li a zakouší-li věci vnitřně.“ Sv. František z Assisi zase vyzdvihoval čisté srdce: „Kdo hledá nebeské věci a klaní se Pánu, vidí ho čistým srdcem a duchem.“ Mnich Sahdona, syrský teolog a biskup ze 7. století, mluvil o Božím Duchu, který se stává „intimním našemu srdci“ a jehož vanutí v něm „neustále připomíná jeho přítomnost“. Srdce hrálo zásadní roli i ve víře ruského filozofa Borise P. Vyšeslavceva či francouzského vědce Blaise Pascala.

Pozornost, bdělost, střízlivost
Mnohdy naše srdce hluboce trápí věci, které nejdou změnit, a přesto jsou součástí světa pokaženého hříchem. Řešíme dilemata, jak se utkat s tím, co nás zraňuje, a jak se k takovému boji uschopnit. Některé varovné signály nám napovídají, že v jistých situacích otevřený boj nepomáhá, ale naopak vyčerpává a obírá o duchovní sílu. Jindy jsme tváří v tvář utrpení, bídě a zlu naopak cyničtí, nejsme schopni tu tíhu unést, v sebeobraně se uzavíráme do sebe a svá srdce zatvrzujeme. Jak snadno se z nás ale pak stávají pokrytci lhostejní k potřebám bližních a vůbec k tomu, co se ve světě kolem nás děje? Oproti tomu apatie (v pravém významu netečnost vůči zlu, ovšem nikoli mrtvolná) byla pro východní křesťanství cestou k vnitřnímu pokoji a vybízela očistit srdce od „náklonnosti ke zlu“.

<sub>Text: TEREZA ZAVADILOVÁ

Pokračování lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.</sub>
 
 
Kdo chodí pravidelně do kostela?
Jako věřící se u nás prohlašuje téměř třetina populace. Kolik z nich však přichází pravidelně v neděli do kostela a kdo jsou? Odpověď na tyto otázky se snaží dát odbor analýz církevních dat ČBK. 
 
Velkolepé dědictví Tovaryšstva
Z historického pohledu problematický seriál o životě Marie Terezie nabídl obraz jezuitů, který odpovídá tradiční propagandistické karikatuře.  Kořeny černé legendy o jezuitech sahají velmi daleko. 
 
Nejhorší by bylo zklamat naději
Poslední den v září znamenal pro Marka Výborného velkou tragédii. Náhle zemřela jeho žena a maminka tří dětí. 
Přinášíme rozhovor s někdejším předsedou KDU-ČSL. 
 
Doma: Půst v rodině
Je tu postní doba. Jako každý rok, a přitom vždy jiná. Jak ji strávit v rodině, napříč generacemi, když se děti, dospělí a staří lidé postí úplně jinak? 
 
Připravujeme: POSTNÍ PŘÍLOHA
Úvodní zamyšlení připravil biskup Pavel  Konzbul a postní 
přílohou provedou texty P. Vojtěcha Kodeta OCarm.