Ve Staré Boleslavi se konala Národní svatováclavská pouť

I přes přísná koronavirová opatření se dnes ve Staré Boleslavi konala Národní svatováclavská pouť. Hlavním celebrantem poutní bohoslužby byl pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, kazatelem olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK. Společně s nimi koncelebrovali čeští a moravští biskupové a řada kněží.
Publikováno: 28. 9. 2020 12:15

Foto: Roman Albrecht, ČaV

V úvodu kardinál Dominik Duka připomenul, že původně měl být hlavním celebrantem této bohoslužby kardinál Marc Ouelett, prefekt kongregace pro biskupy, který se z důvodu zpřísněných opatření nemohl spolu s dalšími evropskými biskupy účastnit plenárního zasedání CCEE, které se mělo v těchto dnech konat v Praze, ani této Svatováclavské pouti. 
 
Arcibiskup Graubner na začátku své promluvy, ve které se věnoval myšlenkám z encykliky Laudato Sí, řekl: „Slavíme svatého Václava, věčného knížete České země, který se už na začátku našich dějin nasadil pro křesťanskou evropskou orientaci našeho národa. Ukazoval moudrost čerpanou z Božího slova a dovedl být vládcem otevřeným k budování vztahů.“

Dále se zamýšlel nad slovy papeže Františka z této encykliky, že povinnost věřících ke Stvořiteli a přírodě tvoří součást víry a nelze oddělit ochranu stvoření od pokoje a spravedlnosti. „Krize životního prostředí a krize sociální spolu souvisí. Ano, lidská existence se zakládá na vztahu k Bohu, bližnímu a k zemi.” Ze země má člověk právo brát jen to, co potřebuje ke svému přežití a má povinnost ji chránit pro budoucí generace, protože země patří Hospodinu a člověku je jenom propůjčená a každé soukromé vlastnictví je zatíženo jakousi „sociální hypotékou”. Životní prostředí je jměním celého lidstva a odpovědností všech. „Ekologická krize, o které se tolik mluví, má svůj lidský kořen, že člověk chce získat všechno, co je možné, ale ignoruje, že představa nekonečného růstu vychází ze lži, že neexistuje neomezené množství energie a zdrojů,“ dodal olomoucký arcibiskup.
 
Dnes je nutná odvážná kulturní revoluce, která nás sice zpomalí, ale umožní udržitelný rozvoj a vrátí k velkým cílům. Kulturní revoluce ovšem začíná obnovou člověka. Neuzdravíme svůj vztah k přírodě bez uzdravení vztahu k lidem a k Bohu. Křesťanská revoluce se musí především zbavit přehnané soustředěnosti, sebestřednosti člověka a musí sesadit své vlastní já z místa Boha."

Podle arcibiskupa Graubnera je v popředí člověka jen jeho vlastní zájem a vše ostatní je pro něj relativní. „Tato relativistická kultura je však patologií, která vede k tomu, že člověk využívá druhého. Je to stejná logika, která vede třeba ke zneužívání dětí, opouštění starých lidí…je to logika, která z nezřízené touhy konzumovat vyrábí stále více odpadu.“
 
„Lidská ekologie zahrnuje i vztah člověka k mravnímu zákonu. Člověk má přirozenost, kterou musí respektovat, a kterou nemůže libovolně manipulovat…Úcta k vlastnímu tělu v jeho ženskosti či mužskosti, je nezbytná k tomu, abychom byli schopni rozpoznat sami sebe a není zdravé smazávat pohlavní různost.“
 
Je tedy nezbytné, aby došlo především k osobní proměně. „Jenom na základě kultivace solidních ctností je možné darovat sebe a nasadit se třeba pro životní prostředí. Ekologická konverze se ale rodí z přesvědčení naší víry. Není možné se zasazovat o velké věci jen na základě pouček bez mystiky, která by je oživovala. Střežit Boží dílo je podstatnou součástí ctnostného života.“
 
Na závěr arcibiskup Graubner dodal, že myšlenky papeže Františka jsou hutné a těžké, ale „věřím, že nám v této náročné době pomohou postavit se zodpovědně k zemi svatého Václava, kterého dnes oslavujeme. A děkuji všem, kteří se zapojí do křesťanské revoluce vyhlášené papežem Františkem. Věřím, že svatý Václav z nás pak bude mít radost a že se za svůj národ nepřestane v nebi přimlouvat.“
 
Na konci bohoslužby kardinál Dominik Duka poděkoval všem, kdo se zasloužili o přípravu mše svaté a především poutníkům, kteří do Staré Boleslavi dorazili. „Chtěl bych říci, že vaše přítomnost, je ona veliká solidarita s těmi, kteří onemocněli, kteří trpí. Jistým způsobem jsme se zde solidarizovali s lékaři, zdravotními sestrami, policií, armádou, která zasahuje."  Kardinál Duka také vyzval přítomné velvyslance, aby se obrátili na své vlády a zasadili se za mír na Náhorním Karabachu.

Celý text homilie arcibiskupa Jana Graubnera, předsedy ČBK, naleznete v příloze.

Fotografie v galerii: Roman Albrecht, Člověk a Víra

Autor článku:
Monika Klimentová

Související články

Další aktuality

Tramvajový tunel ke kampusu zdobí socha sv. Barbory

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle dnes v poledne požehnal v katedrále sv. Petra a Pavla sochu svaté Barbory, kterou Dopravní podnik města Brna následně umístil u portálu vznikajícího tramvajového tunelu v ulici Netroufalky.
13.04.2021

Papež o svaté Terezii z Avily: Výjimečná žena v dějinách církve i společnosti

Avilský biskup José Gil Tamayo obdržel poselství papeže Františka v souvislosti s mezinárodním kongresem o sv. Terezii z Avily, který připomíná půl století od jejího prohlášení za učitelku církve. Třídenní kongres (12. - 15.4.) s názvem "Výjimečná žena" zorganizovaly katolické univerzity z Avily a Eichstättu-Ingolstadtu společně s řádem bosých karmelitánů.
13.04.2021

Robert Schuman, jeden ze zakladatelů EU, blíže ke svatosti

Roberta Schumana, jednoho z otců zakladatelů Evropské unie, čeká podle prefekta Kongregace pro blahořečení a svatořečení kardinála Semerara první krok na cestě ke svatosti. Papež František by mu měl již letos v červnu udělit přídomek "ctihodný", což je úvodní stupeň kanonizačního procesu.
13.04.2021

Charta Œcumenica: 20 výročí od podpisu

Charta Œcumenica - směrnice ohledně spolupráce mezi církvemi v Evropě, kterou v roce 2001 podepsali předsedové CCEE a CEC, je zásadním dokumentem, který usiluje o zachování a rozvoj bratrství mezi evropskými církvemi. K připomínce 20. výročí od podpisu tohoto dokumentu vydávají kardinál Angelo Bagnasco, předseda Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), a reverend Christian Krieger, předseda Konference evropských církví (CEC), společné prohlášení.
13.04.2021

Únos pěti kněží a dvou sester na Haiti

Zločinecká banda unesla na Haiti pět kněží a dvě řeholní sestry. Pachatelé požadují za rukojmí tučné výkupné.
12.04.2021