V sobotu 14. listopadu zahájil Lev XIV. v katedrále Panny Marie v Chiclayu, kde korunoval sochu Neposkvrněné Panny. Vrtulníkem odletěl do lokality Santa Cruz de Succhabamba na severu Peru. Zde navštívil farní kostel s plastikou Krista s probodeným bokem a oslavil mši svatou. Odpoledne se vrátil do Chiclaya a navštívil místo spojené se sv. Turibiem z Mogroveja.
Lev XIV. zahájil svůj program v 8 hod. v katedrále v Chiclayu, která byla v dobách jeho biskupského působení jeho sídelním chrámem. Z biskupského paláce přišel pěšky, krátce navštívil presbytář a kapli Nejsvětější svátosti a odebral se na tribunu před katedrálou. Zde slavil bohoslužbu slova, v jejímž rámci slavnostně korunoval sochu Neposkvrněné Panny Marie.
Ve své promluvě pronesl papež Lev mimo jiné velmi osobní vyznání Matce Boží, která jej „učila, co znamená být pastýřem v Chiclayu“. Zdůraznil také, že do všech našich temnot „přichází Bůh, který se stal člověkem díky Mariinu Ano, vstoupil do historie našeho světa a všechno obnovil svou poslušností vůči Otci“. Syn Boží a Syn Mariin „nám také odhaluje, kým skutečně jsme: synové a dcery Boží“, zdůraznil papež Lev.
Z Chiclaya překonal papež vrtulníkem přibližně stokilometrovou vzdálenost do Santa Cruz de Succhabamba v severním Peru, na svazích peruánských And. Zde se v kostele Neposkvrněného početí zastavil k modlitbě před sochou Krista s probodeným bokem, známou a velmi uctívanou jako Señor del Costado. Zde vzdal Lev XIV. Kristu úctu kyticí. Krátce spontánně oslovil přítomné, jimž připomněl, že „Pán nás skrze křest všechny volá, abychom byli jeho učedníky a misionáři, malí i velcí“. Za svědectví víry poděkoval zvláště nemocným a handicapovaným, s nimiž se zvlášť zastavil.
Papež pak zamířil na pláň v Santa Cruz de Succhabamba, kde od 11 hod. slavil mši svatou s liturgickými texty zaměřenými k Božímu milosrdenství. Této bohoslužby se účastnilo přibližně 20 tisíc lidí.
Lev XIV. ocenil ve své homilii, že mnozí z přítomných připutovali zdaleka a mnohdy těžko schůdnými cestami, „aby se setkali s Kristem, naslouchali jeho slovu, přijali jeho Tělo a krev a z tohoto pokrmu čerpali živiny pro posílení naděje“. Poděkoval také všem misionářům z minulosti i současnosti, kněžím, řeholníkům a řeholnicím i laikům, zvláště katechetům, kteří „často za cenu obětí věnovali svým komunitám pastýřskou péči, vedli bratry a sestry ke slavení bohoslužby Slova, připravovali je na svátosti, navštěvovali nemocné a nesli břímě různých potřeb“.
S odkazem na evangelní příběh o neodbytné vdově a lhostejném soudci (Lk 18,1–8) papež zdůraznil význam vytrvalé modlitby spojené s vírou a konkrétním úsilím: „Kde je víra, tam je modlitba; a kde je modlitba, tam je nasazení pro druhé.“ Závěrem pak Lev XIV. přítomné povzbudil, že Pán zná jejich cesty, jejich starosti a únavu i výzvy, jimž musejí čelit. „Když duše bezcílně bloudí, On je cestou. Když chybí síla, On je jejím zdrojem. Když přichází malomyslnost, On je tím, kdo živí naději.“
V závěru mše svaté se Lev XIV. ještě jednou vrátil k evangelní otázce: „nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?“ (Lk 18,8) A vzápětí na ni odpověděl: „Vím, že kdyby se Ježíš rozhodl přijít sem do Santa Cruz, zde by víru našel!“
Ze Santa Cruz de Succhabamba se Lev XIV. vrátil vrtulníkem do Chiclaya, kde poobědval v biskupském paláci. V odpoledních hodinách místního času pak přejel autem do vesnice Zaña necelých 50 km od Chiclaya. Zde 23. března 1606 během své pastorační cesty zemřel na následky zimnice sv. Turibius z Mogroveja, zde také byly krátký čas uchovávány jeho ostatky, než byly přeneseny do Limy.
Papež Lev navštívil poutní areál sv. Turibia při příležitosti završení jubilejního roku tohoto světce – třístého výročí jeho kanonizace. Zde papeže uvítala ukázka tradičního tance. V kapli sv. Turibia je uctil krátkou modlitbou a květinami. Na pódiu před kaplí pak zahájil krátké modlitební setkání. Po přivítání místním biskupem a biblickém čtení vyslechl papež Lev spolu s ostatními svědectví jednoho z kněží, laické misionářky a zástupce komunity afrického původu.
Ve své promluvě Lev XIV. vzpomínal na počátek své biskupské služby v Chiclayu roku 2015: „Strávil jsem noc v modlitbě a prosil jsem Pána, aby ze mě na přímluvu sv. Turibia učinil pastýře podle svého srdce.“ Papež také připomněl temno stránku historie, kdy se tato lokalita stala nedobrovolným domovem zotročených Afričanů, kteří sem byli zavlečeni. „Milovaní bratři a sestry afrického původu, chtěl bych vám vyjádřit svou blízkost a sounáležitost,“ oslovil Lev XIV. jejich potomky s výrazem úcty „vůči lásce, s níž uchovávají vzpomínku na své předky“.
Setkání uzavřela modlitba ke sv. Turibiovi, hymnus k tomuto světci, modlitba Páně a papežovo požehnání. Po krátké tiché modlitbě v kapli sv. Turibia Lev XIV. zhlédl další ukázku tradičního tance a odjel do biskupského paláce v Chiclayu, kde přenocoval.
zdroj: vatican.va