Dívčí pěší pouť do Napajedel k Aničce Zelíkové

V pondělí se ve školní kapli Panny Marie setkalo 52 studentek připravených na několikahodinovou cestu. Po společné modlitbě jsme od otce Petra Káni dostaly požehnání na cestu, od vychovatelek Aničky Berkové a sestry Filipy pár instrukcí k průběhu této každoročně konané pouti. Před AG jsme pořídily společnou fotografii a poté už nám nic nebránilo v odchodu; vzaly jsme kříž a vyrazily jsme. Šly jsme podél řek i polí, lesem, trávou i po asfaltu. Část cesty jsme zpívaly s kytarou, což při horkém, větrném počasí nebylo vůbec jednoduché.

Po drobné přestávce na svačinu jsme si přečetly dnešní evangelium a sestra Filipa k nám měla krátkou promluvu, na kterou jsme na dalším úseku cesty navázaly silentiem, při němž jsme se mohly oddávat vlastním myšlenkám a modlitbě. V Kvasicích jsme poobědvaly a šly dál. Ve tři hodiny jsme se společně pomodlily zpívanou Korunku k Božímu milosrdenství.

Přibližně ve čtvrt na šest jsme dorazily do Napajedel. Po doplnění zásob vody na zdejší faře jsme se vydaly po schodech ke kostelu. Některé z nás je přímo vyběhly. Přivítali jsme se zde s otcem Petrem, bratrem Vaškem a s ostatními, kteří za námi přijeli autem. V kostele byla adorace a po ní následovala mše svatá s otcem arcibiskupem Josefem Nuzíkem. Kostel byl plný, a to nejen kvůli slavnosti Zvěstování Páně, ale také proto, že jsme si připomínali sté výročí narození Aničky Zelíkové, k jejímuž hrobu se po mši svaté vydal velký průvod. S modlitbou růžence na rtech jsme přišli na hřbitov, kde jsme mohli nějakou dobu setrvat.

V osm hodin pro nás přijel autobus a odvezl nás zpět na AG.

Naše poděkování patří všem, kdo pro nás pouť zorganizovali, a to zvláště Aničce Berkové, sestře Filipě, naší milované bývalé pastorační asistentce Verči Horákové, dále také otci Petrovi a bratru Vaškovi. Jsme rády, že jsme se mohly zúčastnit.

Za všechny účastnice pouti Tereza Siudová