Evropské fondy po roce 2028: Jaké příležitosti přinesou církevním organizacím?

Příprava nového programového období Evropské unie na léta 2028–2034 pokročila do další fáze. Vláda schválila výchozí strategické priority pro Národní a regionální partnerský plán (NRPP), který bude základním dokumentem pro čerpání evropských prostředků a jednání s Evropskou komisí.

Schválený materiál vymezuje celkem 17 tematických oblastí. Pro diecéze, farnosti, charity, církevní školy, řády a další subjekty je klíčové, že prioritní oblasti pokrývají také témata, v nichž dlouhodobě působí. Navrhované oblasti jsou následující: adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání zdrojů a ochrana životního prostředí, doprava, energetika, výzkum a inovace, eGovernment & digitální infrastruktura, podnikání & digitalizace podniků, využití potenciálu kultury, cestovního ruchu a brownfieldů pro rozvoj území, vzdělávání a trh práce, sociální a zdravotní oblast, bydlení, odolnost & kyberbezpečnost, oblast vnitřních věcí – vnitřní bezpečnost, oblast vnitřních věcí – azyl, migrace a integrace, oblast vnitřních věcí – ochrana hranic a vízová politika, oblast Společné zemědělské politiky, oblast Společné rybářské politiky, podpora implementace Národního a regionálního partnerského plánu. Z těchto priorit jsme vybrali 6 oblastí, které mohou být pro církevní organizace v novém programovém období relevantní.

1. Sociální a zdravotní oblast

Důraz je kladen na rozvoj a dostupnost péče. Dokument počítá s podporou sociálních služeb a rozvojem komunitních pobytových kapacit a podporou zranitelných skupin. Samostatně zmiňuje péči o duševní zdraví, aktivní začleňování, podporu pečujících, nebo například nedokončenou digitalizaci ve zdravotnictví. Významnou součástí je také stabilizace a odborné vzdělávání personálu, což představuje klíčovou podporu pro církevní poskytovatele sociálních služeb, kteří dlouhodobě řeší personální kapacity.

2. Vzdělávání a trh práce

V oblasti vzdělávání se priority zaměřují na omezování nerovností a podporu škol se znevýhodněnými dětmi či žáky se zdravotním postižením a podporu učitelů. Reagují rovněž na aktuální společenské výzvy, mezi něž patří klima a bezpečnost ve školách, podpora duševního zdraví pedagogů i žáků a bezpečné využívání digitálních technologií včetně umělé inteligence. Prostor získá i celoživotní vzdělávání, spolupráce se zřizovateli a rozvoj tvořivých a technických oborů. Naopak nebude podporováno budování infrastruktury regionálního školství.

3. Využití potenciálu kultury, cestovního ruchu a brownfieldů pro rozvoj území

Vlastníci historického majetku mohou počítat s pokračující podporou revitalizace kulturních památek. Evropské prostředky mají propojovat ochranu dědictví s širším rozvojem území, cestovním ruchem, kreativní turistikou a digitalizací obsahu. Cílem je zajistit nejen stavební obnovu, ale i smysluplné využití památek pro kulturní a komunitní život regionů.

4. Energetika

Prioritou zůstává podpora obnovitelných zdrojů energie, akumulace a komunitní energetiky. Pro správu rozsáhlého církevního majetku je podstatné, že dokument explicitně počítá s pokračováním dotací na snižování energetické náročnosti budov, přičemž výslovně pamatuje také na památkově chráněné objekty. Důležité je zmínit, že zde oproti dotacím, budou preferovány finanční nástroje např. zvýhodněné úvěry.

5. Adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání zdrojů a ochrana životního prostředí

Opatření v oblasti životního prostředí reagují na změnu klimatu. Zahrnují zadržování srážkové vody v krajině, obnovu vodních toků, podporu biodiverzity a péči o ekosystémy. Pozornost je věnována rovněž obnově historických zahradních objektů, jako jsou zámecké skleníky, parky, oranžerie a související krajinné prvky s ohledem na zadržování vody a ekologizaci.

6. Bydlení

Samostatnou prioritou je oblast bydlení. Pro církevní subjekty může být tato oblast relevantní ve vazbě na sociální činnost, rozvoj dostupného bydlení či efektivní správu vlastního nemovitého majetku. Konkrétní parametry podpory a okruh oprávněných žadatelů však budou stanoveny v dalších fázích přípravy.

Změny ve formě financování

Schválený materiál upozorňuje na preferenci návratných a kombinovaných forem financování tam, kde je to možné. Klasické dotace tak pravděpodobně nebudou jediným nástrojem, větší roli mohou hrát finanční nástroje. U vybraných aktivit však má být zachována možnost čistých dotací na základě předchozích analýz. Důraz je kladen na to, aby projekty přinášely dlouhodobý a udržitelný dopad i po skončení evropského financování.

Další postup a zapojení církve

Schválené priority představují výchozí rámec České republiky pro další vyjednávání s Evropskou komisí, nikoliv konečnou podobu budoucí podpory. Vzhledem k tomu, že navržený okruh témat je v současnosti širší než předpokládaná dostupná alokace, budou se priority v průběhu další přípravy postupně zpřesňovat a některé z nich se tak do finální podoby NRPP nemusí promítnout. Česká biskupská konference prostřednictvím Odboru dotací a strategií se do procesu aktivně zapojuje a bude komunikovat potřeby církevních organizací v rámci nadcházejících jednání. Právě proto je důležité mít co nejpřesnější přehled o tom, jaké projekty diecéze, farnosti, charity, školy, řády a další církevní organizace pro nové období připravují.

Na tuto přípravu navazuje také vznik Komplexní církevní strategie (KCI) a probíhající sběr projektových záměrů církevních organizací. Jeho cílem není pouze vytvořit přehled plánovaných investic, ale především pojmenovat společné potřeby církve a získat konkrétní podklady pro jednání o budoucím nastavení evropské podpory. Čím lépe budeme znát připravované projekty a jejich potřeby, tím konkrétněji je budeme moci při dalších jednáních prosazovat.

Proto doporučujeme církevním organizacím, aby už nyní přemýšlely nad svými projektovými záměry pro období 2028+ a zapojily se do jejich sběru v rámci přípravy KCI. – Více informací o KCI si můžete přečíst v tomto článku.