František: papež, který již devět let vede dialog na cestě evangelizace

Deváté výročí Františkova pontifikátu spadá do temné hodiny dějin poznamenané konfliktem na Ukrajině. Od 13. března 2013 až dodnes se však Jorge Mario Bergoglio neustále zasazuje o mír a smíření mezi národy a přináší naději evangelia do okrajových částí světa.

Isabella Piro – Vatican News

Právě válečné šílenství, které se rozhořelo mezi Ruskem a Ukrajinou 24. února, smutně poznamenalo den, na který připadlo deváté výročí pontifikátu Františka, zvoleného 13. března 2013. „Válka je šílenství“, opakoval papež v posledních dnech, litoval tekoucích proudů krve a slz, vyzýval k otevření skutečných humanitárních koridorů a naléhal na lidi, aby pomáhali těm, kteří jsou „utlačováni bombami a strachem“. František vyzývá, abychom na válečné šílenství vždy odpovídali „šílenstvím Lásky“, oné evangelijní Lásky, která „naplňuje srdce a celý život těch, kdo se setkávají s Ježíšem“. Rysem jeho pontifikátu je právě toto: přinášet naději radostné zvěsti na nejzazší periferie země, aby se její hlásání dostalo ke všem, osvobodilo je od hříchu a darovalo jim radost z Krista.

Výzvy k míru

Když se ohlédneme za téměř desetiletím Bergogliova pontifikátu, jsou jeho výzvy k míru zcela zřejmé. Rok 2021 byl zahájen a ukončen pod heslem volání po míru, zejména díky dvěma apoštolským cestám: v březnu do Iráku a v prosinci na Kypr a do Řecka. Obě cesty byly ozvěnou Františkovy výzvy k boji proti všem formám násilí a k návratu k pramenům lidskosti a bratrství. Tato slova zopakoval také v září 2021 během cesty do Budapešti a na Slovensko, kde František odsoudil všechny formy ničení lidské důstojnosti.

Pandemie a výzva k bratrství

Rok 2021 je však s rokem 2020 neoddělitelně spjat také pandemií Covidu-19, která donutila svět, aby se v hrůze zastavil. František neustále naléhal na liberalizaci patentů na očkovací látky, aby bylo sérum dostupné všem lidem bez rozdílu. Tím, že zůstává věřícím nablízku modlitbou a pomocí sdělovací techniky, dodává světu odvahu a vyzývá ho, aby se svěřil Pánu. „Přijmout jeho kříž“, říká František v nezapomenutelném Statio Orbis, jemuž předsedal 27. března 2020 na náměstí vatikánské baziliky, „znamená umožnit nové formy pohostinnosti, bratrství a solidarity“. A právě pojem bratrství je obsažen ve třetí papežově encyklice Fratelli tutti, podepsané 3. října před dvěma lety v Assisi u hrobu svatého Františka. Tento dokument vyzývá k sociálnímu přátelství a odmítá válku, která brání budování lepšího světa.

Boj proti zneužívání

V roce 2019 slovo bratrství rezonuje dokumentem nazvaným „Lidské bratrství pro světový mír a společné soužití“, který 4. února v Abú Zabí podepsali papež a velký imám Al-Azharu Ahamad al-Tajíb. Tento text odsuzuje násilí a terorismus, podporuje vzájemný respekt a mezináboženský dialog a představuje zásadní krok ve vztazích mezi křesťanstvím a islámem. Rok 2019 je však také ve znamení boje proti zneužívání: v únoru se ve Vatikánu koná setkání o ochraně nezletilých, které se vyznačuje jasnou touhou po pokání, odpovědnosti, pravdě a transparentnosti v církvi. Výsledkem summitu je jednak návrh Motu proprio Vos estis lux mundi, které zavádí nové postupy pro oznamování sexuálního obtěžování a násilí a zajišťuje odpovědnost biskupů a řeholních představených, jednak ruší papežské tajemství v případech sexuálního zneužívání.

Církev je obětem nablízku

Rok 2018 poznamenala také tato metla zneužívání ze strany některých duchovních, konkrétně případy kardinála George Pella, bývalého chilského kněze Ferdinanda Karadimy a bývalého kardinála Theodora McCarricka. Prvně jmenovaný je souzen v Austrálii, neprávem stráví třináct měsíců ve vězení a nakonec je osvobozen. Karadimu a McCarricka naopak František z duchovního stavu odvolal. Dvacátého srpna téhož roku pak papež napsal dopis Božímu lidu, v němž potvrdil cestu pravdy, spravedlnosti, prevence a nápravy. „Rány nikdy nejsou promlčeny“, píše František, poukazuje na blízkost církve k obětem a odsuzuje klerikalismus, který mění kněžskou službu v moc, což zneužívání podporuje.

Chudí a milosrdenství

V roce 2017 však nejvíce zaznívá slovo „chudí“: před pěti lety se totiž slavil první „Světový den“ věnovaný chudým. „Přiblížení k těm, kdo jsou chudší než my nám připomene, na čem skutečně záleží: na lásce k Bohu a bližnímu“, vyzdvihuje papež František. Každoroční Světový den chudých papež vyhlásil apoštolským listem Misericordia et misera, který uzavírá mimořádné Jubileum milosrdenství, jež se konalo v roce 2016. Jubileum na téma „Buďte milosrdní jako Otec“ má „široký“ charakter, to znamená, že nabízí možnost otevřít Svaté brány v každém kostele na světě a konkretizovat tak pozornost věnovanou periferiím, na níž papeži tolik záleží.

Integrální ekologie a sociální spravedlnost

Hlavním tématem roku 2015 je bezpochyby ochrana stvoření. Tento rok charakterizují dvě události: podpis encykliky Laudato si' o péči o společný domov 24. května a vyhlášení Světového dne modliteb za péči o stvoření, který se bude slavit každoročně 1. září. Obě akce připomínají potřebu prosazovat integrální ekologii, která v sobě spojuje nejen péči o životní prostředí, ale také sociální spravedlnost a spravedlnost pro chudé. František dále připomněl, že jsme povolání být strážci, nikoli vlastníky stvoření. Toto poslání je společné všem křesťanům, a má tedy ekumenickou povahu.

Význam rodiny

V letech 2015-2014 je středem pozornosti současného pontifikátu rodina, které František věnuje dvě synody: mimořádnou s názvem „Pastorační výzvy týkající se rodiny v kontextu evangelizace“ a řádnou na téma „Povolání a poslání rodiny v církvi a v současném světě“. Z obou shromáždění vyplývá papežovo znepokojení nad útoky, kterým je rodina vystavena ze strany stále individualističtější společnosti. Jako protilátku tomuto trendu František v apoštolské exhortaci Amoris laetitia z 8. dubna 2016 připomíná krásu rodiny založené na nerozlučitelném manželství mezi mužem a ženou, přičemž nezapomíná na křehkost, kterou zažívají někteří lidé, například znovu sezdaní rozvedení. Tento význam bude zdůrazněn také vyhlášením zvláštního Roku rodiny - Amoris laetitia , který bude probíhat po celý rok 2021 a polovinu roku 2022. Zakončí jej 10. světové setkání rodin, které se uskuteční v červnu tohoto roku v Římě na téma „Rodinná láska: povolání a cesta ke svatosti“.

Novinky pontifikátu

A znovu: stránky času nás vracejí do roku 2013, roku novinek. Od okamžiku svého zvolení dal 265. Petrův nástupce církvi nový misijní impuls, který se formuje podle různých směrů, ale všechny se jednoznačně sbíhají v evangeliu. V tomto smyslu je jméno František, které si Bergoglio zvolil, příkladné. Před ním si je žádný papež nikdy nevybral, stejně jako před ním žádný papež nebyl členem Tovaryšstva Ježíšova, ani rodák z Latinské Ameriky, ani v moderní době zvolený po rezignaci svého předchůdce. Stejně tak je novinkou, že se František rozhodl bydlet v domě sv. Marty, a nikoli v Apoštolském paláci. Je to volba, která naznačuje velmi prostý životní styl sdílený s ostatními členy kléru, kteří žijí ve stejné struktuře. Sdílení také poznamenává Bergogliův styl řízení univerzální církve: již v září 2013 papež ustavil „Radu kardinálů“, která mu má pomáhat v jeho práci a studovat projekt revize apoštolské konstituce Pastor Bonus o římské kurii, podepsané v roce 1988 papežem Wojtylou. Dokument se stále připravuje a má prozatímní název Praedicate evangelium.

Reforma církve

Současný pontifikát se silně zaměřuje na reformu církve: Františkovým projektem, naznačeným již v roce 2013 v apoštolské exhortaci Evangelii gaudium, je obnova církevních struktur tak, aby byly stále více misijní. Během těchto devíti let papež zřídil nové řídící orgány, včetně Úřadu pro komunikaci a Sekretariátu pro ekonomiku, a zahájil tak neustálé procesy zlepšování i v ekonomické a finanční oblasti. V nedávné době papež obnovil stanovy IOR (Institutu pro náboženská díla, tzv. Vatikánské banky) a Úřadu pro finanční informace, který se stal Úřadem pro finanční dohled a informace (Asif), a podepsal Motu proprio „O některých kompetencích v hospodářských a finančních záležitostech“, kterým byla správa fondů a majetku Státního sekretariátu, včetně fondů sbírky Svatopetrského haléře, převedena na úřad Apsa (Správa majetku Apoštolského stolce), zatímco kontrolní role Sekretariátu pro ekonomiku byla rozšířena o funkci Sekretariátu pro hospodářské a finanční záležitosti. Boj proti korupci rovněž posílilo zavedení zvláštních ustanovení o transparentnosti při správě veřejných financí.

Změny v hospodářské, soudní a pastorační oblasti

Jen v roce 2021 vydal František osm dokumentů formou motu proprio, která kromě inovací v ekonomické oblasti upravila také oblast soudnictví a pastorace. V oblasti trestního soudnictví stačí zmínit Motu proprio z 16. února a apoštolskou konstituci Pascite gregem Dei z 23. května, která vyhlašuje novou VI. knihu Kodexu kanonického práva týkající se úpravy trestních sankcí v církvi. V pastorační oblasti však František v průběhu let posílil roli laiků a žen v životě církve: v roce 2018 byl například Paolo Ruffini jako první laik jmenován prefektem v čele Úřadu pro komunikaci a v roce 2021 bylo Motu proprio Spiritus Domini z 11. ledna stanoveno, že laické služby lektora a akolyty mohou být svěřeny ženám. V únoru téhož roku byla sestra Nathalie Becquartová jmenována jako první žena podsekretářkou biskupské synody s hlasovacím právem na shromážděních, a 11. května František svým Motu proprio Antiquum Ministerium zavedl laickou katechetickou službu.

Migranti a kultura setkávání

Ve tkanivu současného pontifikátu pak vystupují do popředí některé konstanty: pozornost věnovaná migrantům a boji proti „globalizaci lhostejnosti“, což symbolizovala historická cesta na Lampedusu, papežova vůbec první cesta, která se uskutečnila 8. července 2013, a dvě návštěvy ostrova Lesbos v dubnu 2016 a prosinci 2021; a také podpora dialogu a „kultury setkávání“, kterou papež zdůraznil například v roce 2014 svým osobním angažmá při navazování diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Kubou. I nyní, v těchto těžkých dnech kvůli válce na Ukrajině, papež nešetří úsilím o mírovou konfrontaci mezi oběma stranami, a to jak osobní návštěvou velvyslanectví Ruské federace u Svatého stolce, tak telefonátem ukrajinskému prezidentovi Vladimiru Zelenskému. Z Františkova pontifikátu výrazně vystupují dva další aspekty. Prvním je podpora jednoty křesťanů, kterou charakterizují tři gesta: v roce 2016 na Kubě setkání s Kirillem, patriarchou moskevským a celé Rusi, zakončené podpisem společného prohlášení; v roce 2019 darování relikvií svatého Petra delegaci konstantinopolského ekumenického patriarchátu přítomné v Římě a v roce 2021 omluva za chyby spáchané katolíky tlumočená v Aténách primasovi řecké pravoslavné církve Hieronymovi.

Pozornost vůči synodalitě

Druhým aspektem je pozornost věnovaná synodalitě: dosud František svolal a předsedal čtyřem synodám (kromě dvou již zmíněných o rodině se v roce 2018 konala synoda o mladých lidech a následující rok zvláštní synoda o Amazonii, obě obsažené ve dvou apoštolských exhortacích Christus vivit a Querida Amazonia), ale pro rok 2023 se očekávají novinky. Šestnáctému řádnému generálnímu shromáždění, které se bude konat ve Vatikánu a jehož ústředním tématem bude „Za synodální církev: společenství, účast a poslání“, bude předcházet tříletý proces naslouchání, rozlišování a konzultací rozdělený do tří fází: diecézní, kontinentální a univerzální.

Péče o seniory

Františkův pontifikát je stále v pohybu, což potvrzuje řada statistických údajů: dosud bylo proneseno více než 500 modliteb Anděl Páně a Regina coeli, vyhlášeno více než 900 nových svatých, včetně 800 mučedníků z Otranta a deseti, kteří budou kanonizováni 15. května příštího roku, mezi nimiž vyniká Charles de Foucauld, svoláno 7 konzistoří. Dosud se konalo více než 400 generálních audiencí v rámci 19 cyklů katechezí. Poslední, ještě probíhající, se zaměřuje na stáří, další zásadní téma papeže, který často vyzývá lidi, aby si vážili moudrosti starších lidí a nenechali se přemoci „kulturou odpisu“, která bere v úvahu lidi pouze na základě jejich produktivity. A právě s ohledem na třetí věk František vyhlásil Světový den prarodičů a seniorů, který se poprvé slavil loni v červenci v blízkosti svátku svatých Joachima a Anny, Ježíšových „prarodičů“. „Stáří je dar a prarodiče jsou spojovacím článkem mezi generacemi, aby mladým předávali zkušenosti života a víry“, zdůraznil papež v této souvislosti.

Apoštolské cesty

Františkova pouť pokračuje také apoštolskými cestami: zatím 25 cestami v Itálii a 36 cestami mezinárodního rozměru, včetně Svaté země, návštěvy Auschwitz, střední Afriky, přičemž na rok 2022 již byly ohlášeny návštěvy Malty od 2. do 3. dubna (cesta plánovaná v roce 2020, ale odložená kvůli pandemii) a Demokratické republiky Kongo a Jižního Súdánu od 2. do 7. července. V papežově díle konání se zde opět dostává do popředí smíření: těmto dvěma posledním zemím poznamenaným konflikty a násilím věnoval papež již v roce 2017 modlitbu za mír, která se konala ve vatikánské bazilice. „Kéž Zmrtvýchvstalý Pán“, řekl tehdy, „posílí ve vládcích a všech odpovědných osobách ušlechtilého, čestného, pevného a odvážného ducha při hledání míru prostřednictvím dialogu a vyjednávání“.

Smíření, závazek pro všechny

V dubnu 2019 pak papež společně s canterburským arcibiskupem Justinem Welbym uspořádal pro představitele Jižního Súdánu duchovní obnovu ve Vatikánu. Na konci setkání František poklekl a políbil nohy přítomným jihosúdánským představitelům. Bezprecedentní gesto, kterým „žádal, aby byl oheň války jednou provždy uhašen“. Tato slova, pronesená před třemi lety, jako by byla napsána dnes pro Ukrajinu, čímž se pasáž z encykliky Fratelli tutti stává dramaticky aktuální: „Válka je selháním politiky a lidskosti“, píše v ní František a vyzývá k utváření míru, do něhož jsou zapojeni všichni, protože usmíření je „úkol, který nedává oddech a vyžaduje nasazení všech“.

Přeložila: Jana Gruberová