Hlasy papežů pro mír mezi národy

Papež Lev XIV. vyhlásil na 22. srpna den půstu a modlitby za mír ve světě. Navazuje tak na dlouhou tradici svých předchůdců, kteří v těžkých chvílích dějin opakovaně vyzývali věřící, aby prosili o dar pokoje a smíření.

„Zatímco svět je i nadále sužován válkami ve Svaté zemi, na Ukrajině a v mnoha dalších regionech, vyzývám všechny věřící, aby den 22. srpna zasvětili půstu a modlitbě. Prosme Pána, aby nám daroval mír a spravedlnost a otřel slzy těm, kdo trpí následky probíhajících konfliktů,“ uvedl papež při středeční generální audienci. V den, kdy církev uctívá Pannu Marii Královnu, vybídl věřící, aby se obrátili k té, která je vzývána také jako „Královna míru“, a svěřili jí hledání cesty k usmíření mezi národy.

Tato výzva papeže Lva zapadá do dlouhé linie podobných gest jeho předchůdce Františka. Ten během dvanácti let svého pontifikátu opakovaně vyzýval k modlitbě za mír, především na Blízkém východě a na „sužované Ukrajině“. Už v září 2013, šest měsíců po svém zvolení, vyhlásil Den modlitby a půstu za mír v Sýrii, na Blízkém východě a ve světě. Vigilie se konala na Svatopetrském náměstí a papež tehdy vybídl všechny, aby se stali „muži a ženami smíření a pokoje“.

Podobné iniciativy následovaly i později. Dne 27. října 2023, dvacet dní po vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a Palestinou, se ve Vatikánu uskutečnila modlitební hodina a eucharistická adorace s názvem Pacem in terris, připomínající encykliku Jana XXIII. „Toto je temná hodina, Matko,“ modlil se tehdy František, „a v této temné hodině se noříme do tvých očí a svěřujeme se tvému srdci, aby naučilo lidstvo odmítat šílenství války, která rozsévá smrt a ničí budoucnost.“ O rok později, 6. října 2024, se papež modlil za mír v římské bazilice Panny Marie Větší a vyhlásil na následující den zvláštní den půstu a modlitby – přesně rok od začátku konfliktu.

Také v souvislosti s válkou na Ukrajině papež František opakovaně vybízel k modlitbě. Už 2. března 2022, na Popeleční středu, prosil Pannu Marii, Královnu míru, aby „ochránila svět před šílenstvím války“. Dne 25. března téhož roku pak v bazilice sv. Petra svěřil Ukrajinu a Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.

Ani Benedikt XVI. a svatý Jan Pavel II. nezůstali stranou. Benedikt v červenci 2006 vzhledem ke zhoršující se situaci na Blízkém východě vyhlásil zvláštní den modlitby a půstu. A Jan Pavel II. už v prosinci 2001, pouhé tři měsíce po teroristických útocích v USA, vyhlásil den půstu a modlitby, aby „vyprosil pro svět trvalý mír založený na spravedlnosti“.

Zdroj: Vatican News, italská sekce