Lupa
Obsah Obsah
Portál

Ignát Wurm: Vlastenecký kněz, který měnil Moravu

Zdroj:Arcibiskupství olomouckéArcibiskupství olomoucké
Rubrika: Hlavní zprávy,Domácí,Olomoucká arcidiecéze
Datum publikace11. 7. 2025, 8.33
TiskTisk

Každý, kdo posílá dopis na Arcibiskupství olomoucké, musí do adresy uvést také Wurmova 9. Jen málokdo ale tuší, po kom se tato ulice – a také ulice v Brně, Přerově nebo Kloboukách u Brna – jmenuje. Snad proto, že od narození P. Ignáta Wurma, který zásadně ovlivnil církevní, politický i společenský život na Moravě, uplynulo v tyto dny už rovných dvě stě let.

image:Image 74/source/orig/73403_57357_0_wurm-ignat.png

Jak zdůraznil arcibiskup Jan Graubner ve své knize Kněžské osobnosti, Wurm – ač často nemocný – projevoval od mládí mimořádnou vyzrálost a schopnost řešit konflikty. „Býval prostředníkem dohod a vzbuzoval sympatie vrstevníků i představených,“ zmínil.

Bouřlivý rok 1848 vtáhl tehdy třiadvacetiletého mladíka do veřejné činnosti coby studenta teologie, kdy mimo jiné pochopil, že budoucnost českého národa úzce souvisí s jeho kulturním a jazykovým rozvojem. „Angažoval se pro slovanskou knihovnu, organizoval sbírku na pořízení českých zpěvníků pro brněnský kostel. I jako kněz zanechával světlou stopu jako dobrý vychovatel a pastýř, který rozumí dětem i mládeži, ale dovede si získat i dospělé. Využíval všech příležitostí, kulturních i sportovních, nadchnul lidi pro českou náboženskou četbu v rodinách, budoval spolky a přednášel na valných hromadách katolických jednot,“ vyjmenovává arcibiskup.

Zásadní roli podle něj Wurm sehrál ve vztahu k Velehradu a cyrilometodějské tradici. „Stál u počátku probouzení Velehradu a založení Matice velehradské, které věnoval velký kus života v rámci příprav a oslav cyrilometodějských jubilejí,“ píše arcibiskup a dodává: „Na papežovo přání přesvědčil lvovského metropolitu Josefa Sembratoviče, aby putoval do Říma a tam slavil glagolskou liturgii při velké děkovné pouti Slovanů do Říma v roce 1881, kterou spoluorganizoval.“

Blízkost lidem jako cesta k obnově národa

Wurm coby poslanec zemského sněmu (za Přerovsko) se mimo jiné zasloužil o založení přerovského gymnázia a měl osobní zásluhu na otevření prvních dvou slovanských gymnázií v Brně a Olomouci. Podporoval rovněž růst průmyslu a zakládání záložen, vedle Přerova také v Kojetíně, Tovačově, Křelově, Slatinicích i jinde. „Jeho přispěním měla Morava jako první země v monarchii zdravotní zákon,“ upozorňuje také arcibiskup Graubner.

A vyzdvihuje i Wurmův praktický přístup k řešení problémů. „Zjistil, že v zemské nemocnici firma zajišťující stravu šidí pacienty. Dosáhl zlepšení a výměny firmy. Zrovnoprávnil češtinu s němčinou při bohoslužbách v nemocnici a v porodnici zavedl určování národnosti dítěte podle matky. Před konáním prvního vatikánského sněmu, kde se předpokládala církevní diskuse o sociálních otázkách, zorganizoval kněžské porady na sociální témata podle děkanátů,“ uvádí arcibiskup a uzavírá: „Duchovní obnova kněží a jejich spolupracovníků, kteří musí hořet láskou k Bohu, církvi i národu, jejich blízkost lidem je cestou k obnově českého národa i dnes.“

Kněz, politik a vlastenec

Český katolický kněz, redaktor a etnograf Ignát Wurm se narodil 12. července 1825 v Kloboukách u Brna. Po středoškolských studiích vstoupil do brněnského alumnátu a roku 1850 byl vysvěcen na kněze. V roce 1866 přišel do Olomouce, která se mu stala působištěm pro celý další jeho život. Mimo svou činnost pastorační se také aktivně účastnil života církevně politického, pracoval v hnutí cyrilometodějském a také v práci katolických jednot, byl poslancem zemského sněmu.

Aktivně se zasloužil o český národopis. Stal se spoluzakladatelem Vlasteneckého muzea v Olomouci. V roce 1885 se horlivě zúčastnil prací pro první výstavu moravských výšivek v olomouckém muzeu, později z jeho podnětu byly pořádány národopisné výstavky v Němčicích a v Ořechově. Od počátku pilně spolupracoval při Časopise vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, jehož byl až do své smrti spoluredaktorem. V roce 1891 uvítal myšlenku Národopisné výstavy českoslovanské v Praze a postavil se v čelo přípravných akcí výstavních na Moravě. Zemřel 4. října 1911, pohřben je na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně.

S využitím textů Jana Graubnera a Josefa Paly

Focusy

Osobnosti

Mohlo by vás zajímat

image:Image Magorské modlitby
Magorské modlitby Ivan Martin Jirous, Martin C. Putna
Cena: 260 Kč
image:Image Zednáři, Masaryk, katolíci
Zednáři, Masaryk, katolíci Ctirad Václav Pospíšil
Cena: 314 Kč
image:Image Říkali mu Pistolník
Říkali mu Pistolník František Kolouch
Cena: 67 Kč
image:Image Cesta malých kroků
Cesta malých kroků Chiara Petrillová
Cena: 224 Kč

Související články

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou