Inaugurační mše papeže Lva XIV.

Slavnostní liturgie, která se koná v neděli 18. května, označuje oficiální začátek pontifikátu papeže Lva XIV. Tento obřad zdůrazňuje pouto s apoštolem Petrem a jeho mučednickou smrtí, která vyživila rodící se církev v Římě, a význam „petrovských“ biskupských insignií, jež jsou papeži předány: pallium a Rybářský prsten.

Při eucharistické slavnosti, jež se bude konat 18. května v 10:00 v bazilice a na náměstí sv. Petra, slavnostně začíná pontifikát papeže Lva XIV. Obřad obsahuje řadu symbolických momentů, zvláště spojených se starobylými biskupskými insigniemi: palliem a Rybářským prstenem.

Pallium

Pallium je liturgické roucho utkané z vlny beránků. Představuje obraz Dobrého pastýře, který si pokládá ztracenou ovci na ramena. Jedná se o úzký pruh látky nošený přes ornát, který je položen přes ramena. Má dva černé konce (vpředu a vzadu), šest černých hedvábných křížků – jeden na každém konci a čtyři na kruhové části přes ramena – a je ozdobeno vpředu i vzadu třemi jehlicemi (aciculae), které symbolizují tři hřeby Kristova ukřižování.

Rybářský prsten

Rybářský prsten má zvláštní význam pečetního prstenu – znamení víry svěřené Petrovi, aby posiloval své bratry. Nazývá se „rybářský“, protože Petr na základě Ježíšova slova spustil sítě a vytáhl je plné ryb.

U hrobu svatého Petra

Liturgie začíná uvnitř baziliky sv. Petra. Nový papež, doprovázený patriarchou východních církví, sestupuje do kaple hrobu sv. Petra, kde se krátce modlí a kadidlem místo okuřuje. Tento okamžik zdůrazňuje hluboké spojení mezi římským biskupem a apoštolem Petrem, který spolu s mnoha dalšími křesťany vydal svědectví víře svou krví právě na tomto místě.

Dva jáhni poté berou pallium, Rybářský prsten a evangeliář a v průvodu směřují k oltáři před bazilikou sv. Petra na náměstí.

Na náměstí před bazilikou sv. Petra

Papež Lev XIV. se připojuje k průvodu za zpěvu Laudes Regiae – litanií, které vzývají přímluvu svatých papežů, mučedníků a světců římské církve. Na hlavním portálu baziliky visí tapiserie znázorňující zázračný rybolov – scéna dialogu mezi Ježíšem a Petrem, který tvoří ústřední téma bohoslužby slova i celé slavnosti. Jde o kopii vlámské tapiserie vytvořené pro Sixtinskou kapli podle návrhu Rafaela, nyní uložené ve Vatikánských muzeích. U oltáře se nachází obraz Panny Marie Dobré rady ze svatyně v Genazzanu.

Obřad pokračuje požehnáním a kropením svěcenou vodou – jak se na neděli velikonoční doby sluší. Následuje zpěv Gloria a vstupní modlitba, která připomíná Boží záměr postavit svou církev na Petrovi.

Bohoslužba slova

Liturgie slova začíná čtením ze Skutků apoštolů (Sk 4,8–12), předneseným ve španělštině. Petr v něm vyznává Krista jako „kámen zavržený staviteli“. Žalm (Ž 118), přednesený v italštině, pokračuje obrazem „kamene, který se stal kvádrem nárožním“.

Druhé čtení, opět ve španělštině, z 1. listu Petrova (1 Pt 5,1–5.10–11), zdůrazňuje spojení mezi Petrem, římskou církví a službou jeho nástupců.

Evangelium, přečtené v latině a řečtině, je z Janova evangelia (Jan 21,15–19), kde Ježíš klade Petrovi třikrát otázku: „Miluješ mě?“ a přikazuje mu: „Pas mé ovce.“ Tento text tvoří základ Petrova jedinečného postavení mezi dvanácti apoštoly.

Předání papežských insignií

Po evangeliu přistupují k papeži Lvu XIV. tři kardinálové ze tří kardinálských stupňů (jáhni, kněží, biskupové), každý z jiného světadílu. První mu pokládá pallium, druhý se modlí, aby byl papež posilněn přítomností a pomocí Páně.

Třetí pak prosí Krista – „Pastýře a biskupa našich duší“, který postavil církev na skále (Petrovi) a byl jím vyznán jako „Syn Boha živého“ – aby nový papež přijal Rybářský prsten, a poté mu jej předává.

Tento okamžik uzavírá modlitba k Duchu Svatému, aby dal papeži sílu a mírnost při zachovávání jednoty Kristových učedníků. Papež pak požehná shromáždění evangeliářem za zpěvu zvolání Ad multos annos! („Na mnohá léta!“) v řečtině.

Obřad poslušnosti

Následuje symbolický obřad poslušnosti, při němž dvanáct zástupců různých skupin Božího lidu z celého světa skládá papeži slib poslušnosti. Poté následuje homilie Svatého otce.

Po ní se zpívá vyznání víry a přímluvy, pronesené v portugalštině, francouzštině, arabštině, polštině a čínštině. Modlí se za celou církev, za římského papeže na počátku jeho služby, za představitele veřejné moci, za všechny trpící a zkoušené, i za shromážděné věřící.

Bohoslužba oběti

Při obětním zpěvu Tu es pastor ovium („Ty jsi pastýř ovcí“) se v modlitbě nad dary prosí, aby se skrze misijní činnost církve plody vykoupení rozšířily po celé zemi. Papež Lev XIV. poté pronáší první eucharistickou modlitbu (římský kánon) a následuje obřad svatého přijímání. Na závěr papež prosí Boha, aby upevnil církev v jednotě a lásce, a modlí se, aby on sám byl spasen a ochráněn spolu se svěřeným stádem.

Závěrečné obřady

Na závěr slavnosti papež pronáší krátký projev. Po zpěvu Regina caeli uděluje slavnostní požehnání, prodchnuté biblickými obrazy vinného kmene a vinice jako symbolů církve. Prosí Pána, aby „shlédl“ na vinici, kterou zasadil, aby ji „ochránil“ a „rozjasnil nad ní svou tvář spásy.“

Zdroj: Vatican News, anglická sekce