Jak spolu mluvit o těžkých tématech? Kurz na Velehradě bude učit umění dialogu

Jak vést diskuze na kontroverzní témata? Jak promýšlet křesťanské učení a morálku v konfrontaci se životem v současné společnosti? Jak řešit konflikty v dialogu s křesťanskými hodnotami? Jak přemýšlet kriticky, tvořivě a angažovaně? To jsou otázky, které v příštím roce otevře dvoudílný „Kurz vedení diskuze metodou Filosofie pro děti“. Co to vlastně znamená, jsme se zeptali lektorky Ludmily Muchové (rozhovor uvnitř článku). Pořadatelem je Katechetické a pedagogické centrum při Biskupství ostravsko-opavském.

Kurz vedení diskuze metodou filosofie pro děti

Kdy: 31. ledna až 4. února 2024 a 3. až 7. dubna 2024, Kde: Velehrad

Pořádá: Katechetické a pedagogické centrum BOO ve spolupráci s Katechetickým centrem Olomouc a Diecézním katechetickým centrem Biskupství brněnského.

Přebíráme rozhovor s Ludmilou Muchovou, který vyšel v prosincovém čísle diecézního časopisu OKNO.

V kurzu otevíráte téma, jak jako křesťané můžeme v dnešním světě mluvit o víře. Jak tedy?

Současná společnost má pluralitní charakter. To znamená, že se tu setkávají lidé s mnoha rozličnými pohledy na svět. Křesťané jsou často jen malou hrstkou. V roce 2020 vydal Vatikán tzv. Direktorium o katechezi, které nastavuje kurz, jakými cestami můžeme teď a tady hlásat víru. Autoři dokumentu řeší otázku, jak vůbec vstoupit do rozhovoru o smyslu života, dobru a zlu nebo o kráse či lidské důstojnosti. A říkají, že důležité je být s lidmi tohoto světa v dialogu. A teprve, když takový dialog vytvoří podmínky vzájemné důvěry a zájmu, je možné, aby křesťané hovořili o své víře, aby zvěstovali lidem kolem sebe evangelium.

Jak s tím souvisí filosofie?

„Učit se filosofovat“ znamená vydat se na cestu hledání životní moudrosti a přitom se učit vést dialog s druhými lidmi, kteří se také vydali podobnou cestou. Křesťané hledají nejhlubší hloubku své životní moudrosti v Ježíši Kristu. Tomu však nemusí dobře rozumět příslušníci jiných náboženství či lidé, kteří se považují za nevěřící. My zase nemusíme dobře rozumět tomu, jakými hodnotami žijí lidé kolem nás. Dialog je jedinečný způsob, jak vyměnit vzájemnou lhostejnost, nebo dokonce vzájemné podceňování a předsudky za poctivou cestu hledání vzájemného porozumění.

Proč v názvu kurzu figurují „děti“?

Děti a mladí lidé nežijí v jiném světě než dospělí křesťané. I malí a mladí křesťané narážejí ve svém okolí velmi často na nepochopení, které pramení z neznalosti křesťanství a jeho hodnot. Jde tedy o zvláštní druh učení, ve kterém se skupina dětí, mladých lidí, seniorů nebo všech dohromady učí vést dialog tím, že hovoří o všem, co je zajímá. V prostoru církve předpokládám, že budou účastníky zajímat témata týkající se života křesťanů uprostřed moderní pluralitní společnosti. A sejdou-li se katecheté a učitelé náboženství, pak to budou i otázky, jak přinášet do našeho světa víru. Že to je důležité, ukazuje i synodální proces, který se odehrává v této době v naší církvi. Víme třeba, že synoda o synodalitě, která v říjnu proběhla v Římě, se neodehrávala pouze ve formátu přednášející – posluchači, ale naopak, velmi mnoho času tam bylo vyhrazeno „kulatým stolům“, kde spolu vedli dialog účastníci synody rozdělení do 12členných skupin.

Co když se někdo bude bát slova filosofie? Není to jen pro učence, kteří přečetli Platóna a Aristotela?

Pro ty, kteří by se báli slova filosofie, mám dobrou zprávu. V kurzech filosofie pro děti nejde o biflování různých filosofických teorií. Ty znají autoři celého programu. A občas jejich myšlenky nenápadně vnesou do vzájemných dialogů. V kurzu samotném se vedou dialogy. Jednak se díky nim setkají účastníci se zajímavými problémy, pro které se budou snažit hledat řešení spolu s ostatními a za použití vlastní hlavy, jednak budou pod vedením lektora analyzovat, jaké myšlenkové nástroje přitom použili a do jaké míry je použili dobře apod. Moje zkušenost jak účastnice takových kurzů, tak lektorky je, že se přitom všem zažije nečekaně mnoho velmi zajímavých situací, že se setkáte s velmi zajímavými a obohacujícími myšlenkami, že se zkrátka opravdu posunete na cestě ke své vlastní životní moudrosti (byť někdy jen o kousíček), ale současně že se naučíte hodně o tom, co dělá z obyčejné diskuze dialog a k čemu je to dobré.

Kdy se vám konkrétně umění vést filosofické dialogy osvědčilo?

Určitě se mi osvědčilo v hodinách náboženství. Poznala jsem děti jako vášnivé filosofy! A zažila jsem s nimi mnoho velmi tvůrčích a objevných myšlenek týkajících se křesťanské víry. Tutéž zkušenost jsem udělala s dospělými lidmi, ať už se týkala studentů, nebo katechetů a učitelů náboženství. Když se vám podaří v nějaké situaci dobře filosoficky zapátrat a vtáhnout do toho pátrání i druhého člověka, je to velmi osvěžující. A je celkem jedno, jestli je to v hodinách náboženství s dospívajícími dětmi, když položí otázku, zda zpráva o stvoření v Bibli neukazuje na nadřazenost mužů nad ženami, nebo o situaci ve vlaku, kdy vaše spolucestující vyjádří velmi negativní postoj vůči muslimům. Filosofický dialog se osvědčuje všude tam, kde se nám podaří nekonfrontačním způsobem, bez hádek a násilí, přivést sebe nebo druhé lidi k přesnějšímu uvažování a nakonec třeba i k „sebekorekci“ – „aha, on je ten problém složitější, než jak se mi na začátku jevil…“

Jak kurz vypadá?

Kurz se skládá ze dvou prodloužených víkendů na Velehradě v Poutním domě Stojanov. První část se uskuteční od středy 31. ledna do neděle 4. února, druhý díl pak od středy 3. dubna do neděle 7. dubna.

Vše podstatné najdete na webu kpc.doo.cz.

Zdroj: doo.cz