Kanadská vláda zvažuje zrušení náboženských výjimek v zákonech proti nenávistným projevům

Kanadská vláda připravuje změnu legislativy, která by odstranila stávající náboženské výjimky ze zákonů proti tzv. nenávistným projevům. Podle informací listu The National Post se na tomto postupu dohodli poslanci vládní Liberální strany a strany Bloc Québécois.

Současný zákon zakazuje "podněcování nenávisti vůči jakékoli skupině", avšak poskytuje výjimky pro osoby, jejichž názory jsou založeny na náboženství nebo náboženském textu. Právě tuto výjimku má připravovaná novela zrušit.

V Kanadě v posledních letech výrazně roste počet nahlášených trestných činů z nenávisti, zejména v souvislosti s narůstajícím antisemitismem. Lidskoprávní organizace B’nai Brith Canada zaznamenala prudký nárůst antisemitských incidentů po útoku hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023, a další zvýšení během roku 2024.

Navrhovaná novelizace má mimo jiné kriminalizovat veřejné zobrazování nacistické svastiky a symbolů jednotek SS, které jsou často využívány při nenávistných útocích na židovskou komunitu. Zákon má rovněž zrušit současný požadavek, aby trestní stíhání v případech „nenávistné propagandy“ schvaloval generální prokurátor.

Konzervativní strana změny odmítá. Tvrdí, že symboly plánované k zákazům jsou již nyní nelegální a že přítomnost generálního prokurátora v těchto případech představuje důležitou právní pojistku. Podle konzervativců navržená úprava navíc snižuje definici „nenávisti“ a může ohrozit svobodu projevu i legitimní veřejnou diskusi. Pozměňovací návrh definuje nenávist jako „emoci zahrnující odpor nebo hanobení, silnější než pohrdání či nelibost“.

K obavám se připojily i křesťanské právní organizace. Křesťanská právnická společnost v Ontariu již v říjnu vyzvala vládu, aby náboženskou ochranu zachovala. Podle ní jsou tato ustanovení v souladu se zásadami spravedlnosti a rovnosti a jejich odstranění by mohlo „ohrozit ústavní integritu“ kanadské legislativy proti nenávistným projevům.

Změny v oblasti ochrany náboženského projevu se v Kanadě řeší již delší dobu. V září 2024 vyjádřil montrealský arcibiskup Christian Lépine vážné obavy ohledně návrhu vlády Québecu zakázat modlitby na veřejných místech. Podle arcibiskupa by takový krok byl „podobný zákazu myšlení“.

V prosinci 2024 navrhl Stálý výbor pro finance, aby byl „rozvoj náboženství“ vyřazen ze seznamu charitativních účelů, které mají v Kanadě nárok na daňové výhody. Podle křesťanských organizací by tento krok vážně oslabil postavení církví a představoval přímou hrozbu pro náboženskou svobodu i pro roli, kterou náboženské komunity tradičně hrají v kanadské společnosti.

Podle údajů ze sčítání lidu z roku 2021 klesl počet katolíků v Kanadě během uplynulé dekády o téměř dva miliony. Vývoj ukazuje na hlubší společenské změny v zemi, kde jsou otázky svobody projevu a náboženství stále častěji předmětem veřejných debat.

Zdroj: CNA