Kardinál Cantalamessa: Ježíš má být v centru církve, nikoli v pozadí

Sekularizovaný svět se velice snaží, aby kdykoli se mluví o církvi, bylo jméno Ježíš umlčeno nebo odsunuto do pozadí. A bohužel tomu tak skutečně je. My naopak musíme udělat všechno pro to, aby bylo přítomné," řekl kardinál Cantalamessa ve svém druhém postním kázání pro papeže a kurii. Zdůraznil, že nejde o to, aby se církev schovávala za Ježíšovu osobu, ale aby věděla, že On je její silou a životem.

Papežský kazatel věnoval své zamyšlení evangelizaci. Zdůraznil, že bude účinná pouze tehdy, když si budeme vědomi, že podstatou křesťanského hlásání je Ježíš. Proto dnešní církev, zraněná a často kompromitovaná v očích světa, musí znovu vycházet z osoby Ježíše Krista, který nesmí být pouhým pozadím naší činnosti, nýbrž jejím středem. Veškerá evangelizace musí vést k osobnímu setkání se Spasitelem.

Evangelizovat znamená vést k setkání s Ježíšem

Co znamená ono tolik skloňované „osobni setkání s Kristem", ptal se kardinál Cantalamessa. „Je to jako setkat se osobně s člověkem, kterého jsme léta znali jen z fotografie. Člověk může znát knihy o Ježíši, nauky, hereze o Ježíši, koncepty Ježíše, ale nepozná ho živého a přítomného. Trvám zejména na těchto dvou přídavných jménech: Ježíš vzkříšený a živý a Ježíš přítomný! Pro mnohé, dokonce i pro pokřtěné a věřící, je Ježíš postavou z minulosti, není živou osobou v přítomnosti. Abychom tento rozdíl pochopili, vzpomeňme si na proměnu, která se odehrává v člověku, který se zamiloval. O ženě nebo muži lze vědět všechno: jak se jmenuje, kolik mu je let, jaká studia absolvoval, do jaké rodiny patří..... Až jednoho dne přeskočí jiskra a vy se zamilujete. Všechno se změní. (...) Co můžeme udělat pro to, abychom tuto jiskru zažehli v druhých lidech směrem k Ježíšově osobě? Nezapálí se v těch, kdo slyší poselství evangelia, pokud se nejprve nezapálí v těch, kdo ho hlásají. Boží slovo má svou moc a někdy může působit, i když je pronášejí ti, kdo je nežijí; ale to jsou výjimky. (...) Ve většině případů, které znám ze svého života, bylo objevení Krista způsobeno setkáním s někým, kdo už tuto milost zakusil, účastí na shromáždění, vyslechnutím svědectví, zakoušením Boží přítomnosti v době velkého utrpení anebo - o tom nemohu pomlčet, protože tak jsem to zažil já - přijetím takzvaného křtu v Duchu Svatém".