Kardinál Grech: Synodalita musí být dechem místní církve

V pondělí 20. ledna, se v Praze koná studijní den o synodalitě, který předchází plenárnímu zasedání České biskupské konference (ČBK). Účastní se ho biskupové Čech, Moravy a Slezska a rovněž zástupci českých a moravských diecézi, kteří se věnují synodalitě a členové Národního synodálního týmu. Jedním z hlavních momentů tohoto dne je promluva kardinála Maria Grecha, generálního sekretáře biskupské synody, který v ní zdůraznil význam synodality jako klíčového principu života církve.

Kardinál Grech ve svém vystoupení upozornil na význam třetí fáze synodálního procesu, označované jako „realizace“. Tato fáze je podle něj zásadní pro to, aby se synodální styl stal trvalou součástí života církve. „Synodální proces by neměl být chápán jako jednorázová událost, ale jako modus vivendi et operandi – způsob života a práce celé církve,“ zdůraznil kardinál.

Promluva také připomněla, že synodalita je především otázkou participace a společného naslouchání. Kardinál Grech citoval papeže Františka, který opakovaně vyzývá k „decentralizaci“ a většímu zapojení místních církví do procesu rozlišování a rozhodování.

Zásadní roli v synodálním procesu hrají biskupové. „Biskup je viditelným principem jednoty ve své diecézi,“ připomněl kardinál s odkazem na koncilní dokumenty. Právě biskupové mají odpovědnost za to, aby výsledky synodního procesu byly přijaty a implementovány v každodenním životě jejich místních církví. Závěrečný dokument druhého zasedání biskupské synody konkrétní pokyny, jak tento proces realizovat, nabízí.

Kardinál Grech také upozornil, že současná fáze synodality představuje nejen výzvu, ale i příležitost pro hlubší proměnu církve. Synodální proces umožňuje obnovit vizi církve jako „svátosti jednoty“, kde je každý věřící povolán ke spoluúčasti na jejím životě a poslání.

Odpoledne čeká účastníky prezentace výstupů o synodálním procesu z jednotlivých diecézí, diskuze a práce ve skupinách na témata: ⁠naslouchání všem (ekumena a svět), ekleziální rozlišování, konverzace v Duchu; spoluzodpovědnost za život farnosti (příklad katechisté, farnost svěřena laikům); zkoušení nových přístupů, které nejsou obsaženy v kanonickém právu; očekávání, strach ze zklamání, synodální konverze.