Kardinál Parolin: Mladí lidé se vracejí do církve, evangelizace zůstává výzvou

Znamením naděje jsou mladí lidé, kteří se vracejí do církve. Belgie ovšem potřebuje evangelizaci s novým nadšením a novými metodami, jak říkával již Jan Pavel II. Na to poukazuje kardinál Pietro Parolin v rozhovoru pro oficiální portál belgické církve (CathoBel). Vatikánský státní sekretář navštívil Brusel jako papežský legát u příležitosti 800. výročí tamější katedrály.

Kardinál Parolin poznamenal, že nejdůležitější výzvou pro církev v Belgii je právě hlásání evangelia, protože stejně jako mnoho jiných západních zemí zažívá sekularizaci, jejíž nejnegativnějším projevem je rostoucí lhostejnost: žijeme, jako by Bůh neexistoval.

Vatikánský státní sekretář však poukázal také na znamení naděje. Jedním z nich jsou mladí lidé, kteří se vracejí do církve. „Věděl jsem, že se to děje ve Francii, protože mi o tom řekli francouzští biskupové. Stejná situace je ve Velké Británii a v Nizozemsku. Je dobré vědět, že i v Belgii jsou mladí lidé, kteří v církvi nacházejí svůj domov a především prostřednictvím církve znovu objevují Ježíše Krista a jeho evangelium.“

Když hovořil o hlavních výzvách katolické církve ve světě, kardinál Parolin poukázal na potřebu zachovat jednotu mezi katolíky, aby mezi nimi nedocházelo ke konfliktům. Na otázku po budoucnosti synodality připomněl, že diskuse na toto téma stále pokračují. Dosud nebylo dosaženo konsensu ohledně obsahu synodality. Podle státního sekretáře je třeba hovořit o katolické synodalitě, protože existují různé modely synodality. „Pokud směřujeme k synodální církvi chápané jako účast všech členů Božího lidu na hlásání evangelia a budování světa v souladu s principy a hodnotami evangelia, pak má synodalita před sebou velkou budoucnost.“

V souvislosti s krizí demokracie kardinál Parolin připomněl, že demokracie není jen mechanismus hlasování, ale vize života, ve které má každý své místo, je respektován a může usilovat o naplnění svých aspirací. „Demokracie,“ dodal, „je založena na několika důležitých principech: lidské důstojnosti, respektování svobody – například svobody svědomí – a solidaritě. Pokud tyto principy ztratíme, ztratíme demokracii.“

Vatikánský státní sekretář také poukázal na to, že Evropská unie by se měla více zabývat tím, co zajímá občany. „Někdy vnímají Evropu jako instituci velmi vzdálenou od jejich problémů a také, řekl bych, velmi byrokratickou, která se nestará o jejich potřeby.“