Kardinálové jednali ve Vatikánu o výzvách současného světa i poslání církve

Ve dnech 26. a 27. června se ve Vatikánu konala mimořádná konzistoř, které se zúčastnilo 178 kardinálů z celého světa. Společně s papežem Lvem XIV. se zamýšleli nad tím, v jakém světě je dnes církev povolána hlásat evangelium, jak může přispívat k budování míru a jak má pokračovat synodální cesta.

Mimořádná konzistoř začala v pátek 26. června ranní mší svatou v bazilice sv. Petra a pokračovala jednáním v aule Pavla VI. Kardinálové v pracovních skupinách sdíleli zkušenosti z místních církví a hledali odpověď na otázku, jak má církev v dnešním světě hlásat evangelium a věrohodně o něm svědčit.

První zasedání se věnovalo tématu „V jakém světě jsme povoláni k hlásání evangelia?“. V diskusi zaznívala především témata utrpení dnešních lidí, rostoucí polarizace společnosti, násilí, krize rodiny, osamělosti, nedůvěry vůči institucím i ztráty smyslu života. Kardinálové hovořili také o migraci, ekologické krizi, sekularizaci, chudobě a narušování náboženské svobody.

Církev má být podle účastníků konzistoře v této situaci především místem přijetí a blízkosti, mateřským domovem, kde lidé mohou zakoušet smíření a naději. Zvláštní pozornost byla věnována mladým lidem, kteří často čelí nejistotě, osamělosti a ztrátě životní perspektivy. Papež Lev XIV. v této souvislosti připomněl, že církev nemá pouze otevírat kostely a udělovat svátosti, ale také vytvářet skutečné příležitosti k setkání.

Odpolední zasedání prvního dne se zaměřilo na téma „Kultura moci a civilizace lásky“ v návaznosti na pátou kapitolu encykliky Magnifica humanitas. Kardinálové upozornili na nebezpečí normalizace války, polarizace a logiky moci pronikající do politiky, ekonomiky, společnosti i mezilidských vztahů. Zdůraznili, že odpovědí církve musí být věrohodné svědectví, jazyk naslouchání, odpuštění, smíření a úsilí o pokoj.

V debatách zazněla také potřeba nově promýšlet otázku legitimní obrany v kontextu současných konfliktů a překonat tradiční logiku „spravedlivé války“. Kardinálové vyjádřili podporu papežově výzvě k míru a připomněli význam diplomacie Svatého stolce, ekumenického i mezináboženského dialogu a odpovědnosti laiků ve veřejném životě.

Třetí zasedání, které se konalo v sobotu dopoledne, bylo věnováno tématu „Vytvářet dobro: staveniště naší doby“. Kardinálové se zamýšleli nad hlubokými rozpory současného světa, které nejvíce dopadají na chudé, slabé a mladé lidi. Hovořili o individualismu, ztrátě vztahů a identity, sílící mentalitě rozdělených a soupeřících skupin i o antropologických výzvách spojených s umělou inteligencí.

Podle účastníků konzistoře má církev ukazovat svou samaritánskou tvář: nemá být pouhým pozorovatelem problémů současného světa, ale má pomáhat hojit rány dnešní doby a být prostorem sounáležitosti. Důležitou roli v tom má mít sociální nauka církve, výchova k odpovědnosti za společné dobro a formace lidí, kteří se budou angažovat ve veřejném životě.

Odpoledne se kardinálové věnovali také synodálnímu procesu v církvi. Po vystoupení generálního sekretáře synody kardinála Maria Grecha zdůraznili potřebu prohlubovat duchovní a historickou dimenzi synodality. Zazněla také výzva nabídnout obraz kněžství, který bude „krásný, tvůrčí, evangelní a zároveň neklerikální“. Hovořilo se rovněž o riziku, že přílišná složitost konzultačních procesů by mohla církev zatěžovat právě v době, kdy je povolána vydávat svědectví světu.

V závěrečném proslovu papež Lev XIV. poděkoval kardinálům za svobodného, bratrského a církevního ducha, s nímž se do práce zapojili. Konzistoř označil za zkušenost společenství ve službě poslání. Připomněl, že synodalitu nelze chápat pouze jako organizační metodu nebo sérii setkání, ale jako způsob, jak být církví.

Svatý otec zároveň vyjádřil blízkost obyvatelům Venezuely, kterou v uplynulých dnech zasáhlo silné zemětřesení, a ujistil je o modlitbě celé církve. V závěru znovu apeloval na mír a vyzval kardinály, aby poselství smíření a pokoje předávali církvím i národům, které zastupují.

„Bůh v dějinách stále otevírá cesty smíření a pokoje. Máme odpovědnost po nich odvážně kráčet a pomáhat světu, aby je dokázal rozpoznat,“ zdůraznil papež Lev XIV.

Zdroj: Vatican News