Podobenství o rozsévači bylo tématem první generální audience Lva XIV. Jak papež zdůraznil, vypráví o velkorysosti Boží lásky, s níž rozsévá své slovo pro všechny, ale také o Ježíši, který je připraven zemřít, aby proměnil náš život. Svatý otec navázal na cyklus jubilejních katechezí „Ježíš Kristus, naše naděje“, který započal papež František.
Ježíšova podobenství pomáhají člověku najít naději. Ukazují nám, jak Bůh působí v dějinách našeho života. Podobenstvím o rozsévači (Mt 13, 1-17) má zvláštní místo, je totiž jakýmsi “úvodem ke všem podobenstvím“. Jeho příběh ukazuje způsob Ježíšovy komunikace a učí nás, jak hlásat evangelium v dnešní době.
Podobenství ukazují příběhy z každodenního života, ale chtějí nás odkázat k hlubšímu významu. Řecké slovo paraballein znamená hodit před sebe, podobenství nám před-hazuje slovo, které vyzývá, abychom se nespokojili s vnějším dojmem, provokuje a podněcuje ke kladení otázek, poukázal Lev XIV.
„Podobenství o rozsévači hovoří o dynamice Božího slova a účincích, které vyvolává. Každé slovo evangelia je totiž jako zrno zaseté do půdy našeho života“ řekl Svatý otec. Dodal, že obraz „země“ v evangeliích odkazuje k lidskému srdci, ale také ke světu, společenství a církvi. Papež připomněl, že Ježíšova slova jsou určena všem, ale na každého působí jinak.
Obraz rozsévače, který rozsévá zrno na místa, kde je nepravděpodobné, že přinese úrodu, vyvolává údiv a klade nám otázku: „Proč to dělá?“
Svatý otec řekl, že kalkulace – jakkoli jsou někdy v životě nezbytné – se netýkají lásky! „Způsob, jakým tento “rozhazovačný" rozsévač rozsévá zrno, je obrazem toho, jak nás Bůh miluje. Je pravda, že osud zrna závisí také na tom, jak ho přijme půda a na situaci, v níž se ocitne, ale především nám Ježíšova podobenství říká, že Bůh rozsévá zrno svého slova do všech druhů půdy, to znamená do každé situace našeho života," zdůraznil. Bůh – navzdory naší povrchnosti, roztěkanosti a tíži životních starostí – dává šanci, aby „zrno vyklíčilo“.
“Bůh nám důvěřuje a doufá, že dříve či později zrno vzejde. Miluje nás takto: nečeká, až se staneme lepší půdou, vždy nám velkoryse dává své slovo. Možná, že když uvidíme, jak nám důvěřuje, vzbudí se v nás touha být lepší půdou. To je naděje založená na skále Boží štědrosti a milosrdenství,“ dodal papež.
Lev XIV. připomněl rovněž známý Van Goghův obraz Rozsévače, na kterém malíř v pozadí zachytil také zralé klasy. Myslím že právě to je obraz naděje. Nevíme jak, ale nějakým způsobem zrno vydalo úrodu, komentoval Svatý otec. “Ústředním motivem scény však není rozsévač, který stojí stranou, nýbrž obraz slunce, aby nám připomnělo, že Bůh hybatelem dějin, jakkoli se někdy může zdát, že v nich chybí nebo je vzdálený. Slunce, je tím, co zahřívá hroudy země a dává zrnu dozrát.”
Svatý otec na závěr vyzval k reflexi nad tím, v jaké situaci nás dnes zastihlo Boží slovo. “Prosme Pána o milost přijímat zrno , kterým je jeho slovo. A pokud si všimneme, že nejsme úrodnou půdou, nedejme se odradit, ale prosme Jeho, aby z nás učinil půdu lepší.”
Zdroj: vatican.va