Kdy říci umělé inteligenci „NE“: Lev XIV. upozorňuje na rizika digitálního světa

Papež Lev XIV. věnuje ve své první encyklice Magnifica humanitas rozsáhlou pozornost dopadům digitální revoluce také na vzdělávání a rodinný život. Zdůrazňuje, že rychlé technologické proměny ukazují, jak nepřipravená je dnešní společnost v oblasti výchovy a vzdělávání, zejména ve vztahu k mladým lidem.

Svatý otec varuje, že všudypřítomnost digitálních médií podporuje „kulturu okamžitosti a hyperstimulace“, která vede k únavě, nudě a apatii vůči námaze potřebné k hledání pravdy. Připomíná, že vzdělávání je dlouhá cesta vyžadující trpělivost, čas a kontakt s realitou. Zároveň upozorňuje, že každá technologie formuje ty, kteří ji používají.

Papež také upozorňuje na nebezpečí, že snadná dostupnost odpovědí a shrnutí prostřednictvím umělé inteligence může oslabit samotnou touhu klást otázky. „Rychlost a snadnost, s jakou lze získat odpovědi nebo shrnutí, mohou vést k uhašení touhy ptát se,“ píše Lev XIV. a odkazuje přitom na Platónův Sedmý list. Nejhlubší a nejdůležitější skutečnosti se podle něj člověk učí pouze skrze čas a úsilí.

V encyklice proto vyzývá k tomu, aby se lidé učili rozvážně používat umělou inteligenci a chránili mladé před „příslibem dokonalého stroje“, který může vytvářet dojem, že lidské myšlení je zbytečné právě ve chvíli, kdy je nejvíce potřebné.

Lev XIV. se dále věnuje negativním dopadům předčasného a nekontrolovaného používání digitálních zařízení a sociálních sítí. Varuje před problémy se spánkem, soustředěním a emoční stabilitou mladých lidí. Upozorňuje také na snadný přístup k násilnému či ponižujícímu obsahu, pornografii, hypersexualizovaným materiálům nebo sdělením, která banalizují lidské tělo a emoce.

Podle papeže může vlastnictví osobního mobilního telefonu v příliš nízkém věku a jeho používání bez dozoru dospělých zvyšovat zranitelnost mladých lidí, podporovat závislosti a vystavovat je izolaci, šikaně, kyberšikaně či tlaku sdílet intimní fotografie a citlivé informace.

Svatý otec proto vyzývá ke spolupráci mezi politiky, školami a rodinami. Zdůrazňuje potřebu promyšlených veřejných opatření, která dokážou chránit nezletilé i proti ekonomickým zájmům digitálních platforem. Pozitivně přitom zmiňuje některé legislativní iniciativy v Austrálii, Francii a Španělsku zaměřené například na věkové limity nebo větší odpovědnost poskytovatelů služeb.

Encyklika se věnuje také samotnému vzdělávacímu systému. Papež upozorňuje, že mnohé školy nejsou schopny držet krok s technologickými změnami a že osnovy vytvořené pro minulou dobu rychle zastarávají. Podle něj je třeba nově promyslet organizaci škol, způsob výuky i roli učitele tak, aby vzdělávání rozvíjelo člověka v celé jeho osobnosti.

Lev XIV. zároveň zdůrazňuje potřebu průběžného vzdělávání učitelů, aby dokázali studentům pomáhat využívat nové technologie odpovědně, kriticky a tvořivě, místo pasivního podléhání jejich vlivu. Varuje také před vznikem vzdělávacího systému, v němž nekonečný tok informací nahrazuje skutečné hledání pravdy, přemýšlení a rozlišování.

Zdroj: EWTN