Klaudyánova mapa z litoměřického biskupství je zapsaná na Národním seznamu programu UNESCO Paměť světa

Národní seznam České republiky programu UNESCO Paměť světa, který shromažďuje nejvýznamnější dokumentární dědictví České republiky, se rozšířil o Klaudyánovu mapu Čech, jejímž majitelem je Biskupství litoměřické.

Fotogalerie

3

Ministr kultury v demisi Martin Baxa schválil celkem tři nové nominace, které reprezentují milníky vědeckých, náboženských i kartografických dějin českých zemí. Dosavadních dvacet položek seznamu tak doplnily Mendelův rukopis, Soubor dokumentů z činnosti jednoty bratrské a zmíněná Klaudyánova mapa Čech.

„Rozšiřování Národního seznamu Paměť světa je významným krokem k ochraně a zviditelňování kulturního dědictví naší země. Nově zapsané dokumenty nejsou jen mimořádnými historickými prameny, ale i svědectvím o intelektuálním a kulturním bohatství, které Česká republika přináší světu. Národní seznam je důležitým mezikrokem pro nominace na mezinárodní Seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO,“ uvedl ministr kultury v demisi Martin Baxa.

Nejstarší tištěná mapa Čech

Navrhovatelem nominace Klaudyánovy mapy bylo Biskupství litoměřické. „Mám z toho pochopitelně radost. Mapa byla uložena v naší biskupské knihovně a do dnešních dnů se tak u nás na biskupství dochoval pouze jediný exemplář této nejstarší tištěné mapy Čech,“ reagoval na zápis biskup Stanislav Přibyl. Tento jedinečný dokument pochází z let 1517–1518 a je nyní dlouhodobě uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Vyniká výtvarným zpracováním, kartografickou přesností i svou jedinečností.

Je vzhůru nohama

Současnému pozorovateli chvíli trvá, než se na mapě zorientuje. Oproti současným zvyklostem je vlastně vzhůru nohama.  Má totiž jih umístěný tam, kde dnes mají mapy obvykle sever. Na přelomu 14. a 15. století to tak bylo poměrně běžné. Takové mapy vznikaly pro poutníky, kteří se vydávali do Věčného města. Klaudyánova mapa z této tradice vychází.

Celý list má rozměry 1260 × 640 mm. Měřítko mapy se pohybuje mezi 1 : 637 000 – 1 : 685 000. Silnice jsou značeny českými mílemi a mapa nemá geografickou síť.

Nevznikla v Litoměřicích, ale nechal ji namalovat a vyrobit mladoboleslavský lékař a lékárník Mikoláš Klaudyán. Namalována nebyla na základě přesných geografických podkladů, ale nejspíš podle jiné mapy, která zachycovala Německo a okolí. Zeměpisné zobrazení tvoří jen třetinu tisku. Cenná je zejména ilustracemi. Většina plochy je věnována erbům významných rodů a je plná nejrůznějších symbolů a dobových odkazů na politickou, kulturní a historickou realitu zachyceného území. U měst jsou například ikony koruny nebo štítu - autor tak rozlišoval mezi městy královskými a poddanskými. Podobně jsou odlišena města utrakvistická a katolická. Hrady jsou označené věžičkami a vísky prostými kolečky. Tisk zobrazuje také scény, které odrážejí dobovou atmosféru v Čechách. Jedna z nich například zachycuje vůz tažený koňmi z obou stran. Symbolizuje pravděpodobně náboženské rozpory v zemi.

Rukopis byl Klaudyánem vytvořen v roce 1516. V lednu 1517 prověřovala norimberská rada, jestli obsah mapy není v rozporu s katolickou vírou a následně vyřezal Andreas Kaschauer arch na dřevěný štoček k tisku. Finální část výroby (tisk a kolorování) proběhla v Německu. Výroba nakonec přispěla k ukončení mezinárodní spolupráce a přiměla Mikuláše Klaudyána zřídit si v Mladé Boleslavi vlastní tiskárnu. Při jejím budování navázal na zkušenosti z Norimberka i dalších německých měst, čímž výrazně přispěl k rozvoji knihtisku v českých zemích.

Biskupství litoměřické mapu vydalo již dříve tiskem a je k mání v recepci budovy kurie na Dómském náměstí 9.