Kněžské společenství dnes a zítra. Čtvrtý pilíř projektu Propojeni

Čtvrtý pilíř projektu Propojeni se zaměřuje na budoucnost kněžské služby v olomoucké arcidiecézi. Otevírá otázky spolupráce kněží, jáhnů a laiků i hledání nové podoby pastorace v propojených farnostech.

Propojeni v kněžském společenství: Čtvrtý pilíř projektu Propojeni

V prvních třech pilířích jsme probírali stěžejní témata nedělní liturgie, která tvoří srdce života farnosti, dále život uvnitř farního společenství a misijní rozměr života farnosti, kdy vycházíme „z kostela“ a hlásáme Krista lidem kolem nás. V minulosti byly všechny tyto oblasti života farnosti postaveny především na kněžích. Nesli hlavní odpovědnost za liturgii, pastoraci, správu i mnoho praktických rozhodnutí. Tento model po dlouhou dobu pomáhal životu farností, ale do budoucna už nebude možné jej jednoduše zachovat, protože počet kněží klesá. Znamená to tedy, že pokud by život farností měl být stále moderován pouze kněžími, brzy by byli zcela vyčerpaní.

Život farního společenství však bez kněží možný není. Oni jsou prostředníky Božích milostí, jen oni mohou sloužit mši svatou, udělovat svátost smíření a svátost pomazání nemocných. Během epidemie Covid-19 jsme si mohli vyzkoušet, jaké to je, když nemáme kontakt s knězem, když nemůžeme přistupovat k těmto svátostem. Proto je třeba vytvořit kněžím podmínky pro výkon jejich náročného povolání. 

Čtvrtý pilíř se tedy zaměřuje na život kněžského společenství v propojených farnostech, který kněžím přinese nové úkoly. Někteří mohou nést větší odpovědnost v jedné farnosti, jiní budou spravovat více farností najednou a působit na širším území. 

Doba se mění…

Situace ve všech diecézích naší vlasti se mění. Kněží ubývá, ale potřeba duchovní služby nezaniká. Zároveň vnímáme rostoucí význam služby trvalých jáhnů. Statisticky dnes vychází, že na jednoho nově vysvěceného kněze připadají přibližně tři nově vysvěcení trvalí jáhni. Tento údaj však neznamená, že jáhni mají kněze nahrazovat. Ukazuje spíše, že budoucí podoba pastorace bude vyžadovat promyšlenější spolupráci kněží, jáhnů, laiků a celých farních společenství. Každá z těchto služeb má své vlastní místo a právě čtvrtý pilíř se ptá, jak je v propojených farnostech dobře nastavit. 

Jak tedy nastavit život a službu kněží a jáhnů v propojených farnostech? 

Celková změna systému pastorace přinese kněžím také změnu jejich života a služby. Chceme, aby v tomto propojení kněží zakoušeli radost ze svého povolání, rostli v lidské i duchovní zralosti a nemuseli nést svou službu osamoceně. Menší počet kněží změní v mnoha aspektech způsob jejich služby. O to důležitější bude vzájemná podpora, bratrství a sdílení služby mezi kněžími, spolupráce s jáhny i větší zapojení farníků. Usilujeme o prostředí, ve kterém neseme službu společně: kněží, jáhni a farníci. 

Farnosti a administrativa

Jak už zaznělo v úvodních videích a komentářích, projekt PROPOJENI reaguje na více skutečností, které dnes ovlivňují život naší arcidiecéze. Jednou z nich je i výhled, že počet kněží v aktivní službě během následujících deseti let klesne asi na polovinu. Klesá i počet věřících v naší diecézi, ale počet farností zůstává nezměněn. Z tohoto výčtu vyplývá, že způsob duchovní a materiální správy je v tomto stavu neudržitelný. Poloviční počet kněží nemůže zvládat stejný počet farností jako dosud. Také administrativní zátěž kněží se v posledních letech hodně zvýšila. Mnozí kněží dnes věnují více času administrativní a majetkové správě než správě duchovní. I tuto oblast bude potřeba nově promyslet. Proto musíme do kněžského života více zapojit farní společenství, je třeba, aby farníci nabídli kněžím maximální pomoc a spolupráci.

Témata čtvrtého pilíře

Čtvrtý pilíř se týká především kněží a tím je poněkud specifický. Proto jsou připraveny dvě sady otázek. Jedny pro kněžské společenství a druhé pro laiky. Kněží se budou otázkami zabývat v rámci děkanátních setkání, ale také v již vytvořených skupinkách Propojeni. Těšíme se ale i na odpovědi skupinek bez kněze, protože i tam je potřeba se těmito otázkami zabývat. 

Okruhy otázek pro laiky:

• Co má podle vás zůstat nezastupitelným jádrem kněžské služby i v době, kdy bude kněží méně?
• Na jaké klíčové kompetence má dnes cílit formace bohoslovců, mladých kněží a trvalých jáhnů pro službu v budoucí podobě naší arcidiecéze?
• Jak se podle vás mění nároky na kněžskou službu v proměňující se realitě naší arcidiecéze?
• Co mohou rodiny, farnosti a společenství dělat už nyní pro vznik nových povolání ke kněžství a trvalému jáhenství?
• Co jsme schopni knězi ve farnosti nabídnout, aby vnímal, že je přijatý do farní rodiny a že do ní patří?

Okruhy otázek pro kněžské společenství:

• Jaký způsob společného života a spolupráce mezi kněžími považujete do budoucna za nejvíce důležitý? 
• Jak má vypadat spolupráce kněze a trvalého jáhna v budoucí podobě pastorace? 
• Co je nejvíce potřeba pro mladé kněze a co naopak pro kněze staré, nemocné nebo ty, kterým ubývají síly?
• Na jaké klíčové kompetence má dnes cílit formace bohoslovců, mladých kněží a trvalých jáhnů pro službu v budoucí podobě naší arcidiecéze? 
• Jak má náš styl života a služby vypadat, aby byl pro druhé přitažlivý a mohl podporovat nová a kvalitní povolání?

Jak budou žít kněží v propojených farnostech?

To záleží na každém z nás. Jedna stará moudrost říká, že budeme mít takové kněze, jaké si vymodlíme. 

Všichni máme účast na všeobecném kněžství. Proto je potřeba se za kněze modlit, ale také jim podat pomocnou ruku. Ve farnostech žijí lidé s různým vzděláním, zkušenostmi a profesemi. Každý přináší něco, čím může farnosti prospět. Kněz nemůže rozumět všemu do hloubky, přestože jako správce a statutární zástupce nese za farnost odpovědnost. Proto je na vás, milí farníci, abyste mu nabídli svou pomoc. Pak bude mít více času věnovat se vám jako duchovní správce.

Závěr

Budoucnost kněžské služby nebude záležet jen na počtu kněží, ale také na kvalitě vztahů v církvi. Kněz potřebuje farnost, která se za něj modlí, přijímá ho jako člověka a pomáhá nést to, co nemusí nést sám. Farnost zase potřebuje kněze, který je pastýřem, služebníkem svátostí a tím, kdo společenství vede ke Kristu. Právě toto vzájemné přijetí a spolupráce může být jedním z největších plodů čtvrtého pilíře projektu Propojeni. 

Jiří Štreit, trvalý jáhen