Dne 8. května navštívil Českou republiku vůbec poprvé Jeho Svatost Anba Tawadros II., koptský pravoslavný papež a patriarcha alexandrijský, duchovní nástupce svatého Marka. Jeho přítomnost se stala významným duchovním i ekumenickým momentem – nejenže připomněla hluboké kořeny koptské pravoslavné tradice, ale zároveň nabídla silné gesto jednoty a dialogu mezi východními a západními větvemi křesťanství. Vrcholem jeho návštěvy byla slavnostní liturgie sloužená v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově.
Vrcholným bodem papežovy návštěvy byla slavnostní koptská Božská liturgie, kterou sloužil ve strahovské bazilice. Bohoslužby se zúčastnili nejen duchovní a věřící z řad egyptských koptů žijících v České republice, ale také hosté z řad římskokatolické církve a širší ekumenické obce. Po liturgii následovalo neformální setkání se členy komunity.
Během svého pobytu v hlavním městě se papež Tawadros II. setkal s pražským arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem.
„Koptská církev, přestože má odlišný liturgický a kulturní kontext, sdílí s námi základní křesťanské hodnoty – víru v Krista, důstojnost lidského života, odpuštění a naději,“ uvedl arcibiskup Graubner. „Setkání s papežem Tawadrosem vnímám jako výraz hlubokého duchovního společenství, které přesahuje hranice národů i století.“
Význam svatého Marka a poselství Zmrtvýchvstání
Papež Tawadros ve svém kázání připomněl svátek svatého Marka, kterého koptská církev uctívá jako svého zakladatele. Hovořil o jeho pouti a misijním poslání, které nesl s pastýřskou holí a křížem – symboly duchovní služby a víry. Zdůraznil, že církev roste skrze zasévání semínek víry a lásky do srdcí dalších generací.
Vyzval věřící, aby si uchovávali silný duchovní život, především skrze účast na svátostech, četbu Písma, modlitby podle knihy Agpeya a zachovávání postů. Zmínil také, že jeho návštěva probíhá během období Svatých padesáti dnů po Zmrtvýchvstání, které koptská církev považuje za čas radosti a duchovní obnovy.
Koptská pravoslavná církev je jednou z nejstarších křesťanských tradic, jejíž kořeny sahají až k 1. století po Kristu. Dnes má přibližně 15 milionů věřících, především v Egyptě, ale také v diaspoře, včetně Evropy. V České republice působí koptská komunita přibližně deset let a tvoří ji okolo patnácti rodin. Bohoslužby se konají jednou za dva měsíce v prostorách kláštera Emauzy v Praze.
Ačkoliv tvoří menšinu, přinášejí koptové do českého duchovního prostředí bohatství své tradice – ikonografii, liturgii, zpěvy, a především hlubokou zbožnost.